Celibát v teologickém a duchovním kontextu
Z teologického hlediska má celibát symbolizovat úplnou oddanost službě Bohu a církvi.
Duchovní tím, že se vzdává svého rodinného života, má být plně k dispozici společenství věřících, připraven kdykoli sloužit jeho potřebám.
Celibát se chápe také jako napodobování Krista, který sám žil v celibátu, a jako výraz zvláštní oddanosti a duchovní čistoty.
Navzdory svým hlubokým historickým a duchovním kořenům není praktikování celibátu bez kontroverzí a výzev.
Pravidelně se objevují diskuse o možnosti změny této praxe, a to jak mezi teology, tak v širší společnosti.
Kritici poukazují na emocionální a psychologické problémy, které může požadavek celibátu přinášet, a na krizi povolání, která postihuje některé oblasti církve.
Celibát kněží je jednou ze základních praktik katolické církve, má však komplikovanou historii a je předmětem neustálé reflexe a diskuse. Jeho středověké kořeny poukazují na tradici přijímání abstinence jako výrazu duchovní dokonalosti a oběti.
Zdroj:edziecko.pl
