Sedíte na veřejné toaletě a při pohledu dolů vás možná napadne otázka, kterou si položil skoro každý: Proč dveře kabinky nekončí až u podlahy? Vždyť právě na toaletě bychom očekávali co největší soukromí.
Přesto jsou v obchodních centrech, restauracích, na letištích, nádražích nebo ve školách běžné kabinky, pod jejichž dveřmi zůstává poměrně velká mezera.
Nejde přitom jen o úsporu materiálu. Takové provedení má několik praktických výhod – od úklidu až po bezpečnost.
První důvod poznáte, když se někomu uvnitř udělá špatně
Veřejnou toaletu denně používají stovky lidí a může se stát, že člověk uvnitř zkolabuje, omdlí nebo bude potřebovat jinou pomoc.
U kabinky uzavřené od podlahy až ke stropu by bylo mnohem obtížnější zjistit, co se uvnitř děje.
Mezera umožňuje alespoň částečně poznat, že někdo leží na podlaze nebo se delší dobu nehýbe. Podle konstrukce kabinky také může usnadnit přístup při mimořádné situaci.
Právě bezpečnost je proto jedním z praktických argumentů pro otevřenější konstrukci kabin.
Druhý důvod drží v ruce uklízečka
Stačí se podívat na veřejnou toaletu očima člověka, který ji musí několikrát denně uklidit.
Pokud dveře a příčky končí několik centimetrů nad podlahou, lze mopem nebo jiným úklidovým náčiním snadněji projet pod jednotlivými částmi kabinky.
Práce je rychlejší a kolem spodních hran dveří nevzniká tolik obtížně dostupných míst.
Na toaletě s desítkami kabinek představuje každá ušetřená minuta poměrně velký rozdíl.
