Absolutní svoboda a osobní život
V rozhovoru říká, že si jako herec užívá „naprosto neomezený prostor“. Mluví o něm v souvislosti s tím, že sám nemá rodinu a děti: „Na toto jsem byl vždycky trošku sobec. Samozřejmě, že kdybych měl svoje dítě, tak bych ho miloval, ale takhle mám tu svobodu svým způsobem absolutní.“
Podpora rodičů a začátky herecké kariéry
Vzpomíná, jak mu rodiče, oba architekti, vůbec nerozmlouvali jeho přání jít studovat herectví: „Říkali: Jiříčku, hlavně ať jsi v životě šťastný.“ Pane Lábusi, určitě nejsem jediný, kdo má s vámi spojenou spoustu rolí, improvizací, recesí, ale také hlasů různých loutek nebo animovaných postaviček. Tak se raději hned zeptám – kdo právě teď sedí proti mně?
„To bude těžká schizofrenie. Sedí tady Marge Simpsonová, Jů, Božena Tlučhořová, Mirko Hýl, básník z Rodinky… Sedí tady Rumburak, Macbeth, jedna z prvních rolí v Ypsilonce, a celá řada. To bych tu jmenoval hrozně dlouho.“
„Zažíváte někdy tu schizofrenii při přeskakování z role do role?“
„To ne, to už je takový automatismus. Když děláte Jů 45 let, tak vám naskočí. Když děláte Marge Simpsonovou 33 let, tak vám také naskočí. Hodně diváků mi říká: Nestane se ti někdy, že jdeš na jeviště a začneš říkat jinou roli? Já říkám, že to se v životě, myslím, žádnému herci na světě nestalo. Když si obléknete kostým, tak vám automaticky hlava přepne na tu roli, kterou máte hrát.“
zdroj: seznamzpravy.cz