Povídáte si se svou kočkou nebo psem? Vědci odhalili, co se za tím skrývá. Často je nevnímáme pouze jako obyčejné zvířata, ale jako plnohodnotné členy našich rodin. Ať už máte psa, kočku, případně jiného domácího mazlíčka, vždy je to pro vás něco víc, než jen zvíře. Někdy se proto přistihneme při tom, jak jim něco říkáme, nebo se jich ptáme jak se měli během toho, co jsme byli v práci, nebo zda jim chutnala večeře. Ačkoliv neočekáváme odpověď, nevadí nám to a často právě našeho pejska či kočičku považujeme za toho nejlepšího posluchače.
Co to ale znamená, když si se zvířaty povídáme? Nesignalizuje to náhodou nějakou duševní poruchu?
Tato vlastnost či zvyk, mluvit se zvířaty se nazývá Antropomorfismus. Je to přenášení lidských vlastností a zvláštností na jiné objekty, v tomto případě na zvířata. S antropomorfizmem jste se s velkou pravděpodobně setkali i u sebe v dětství, když jste si povídali s panenkou nebo oblíbenou plyšovou hračkou.
Pokračujte na další straně.
