K letním prázdninám již dlouhou řadu let neodmyslitelně patří tábory, na které mnoho z nás s nostalgií vzpomíná dodnes. Za éry minulého režimu byly pionýrské tábory pro mnoho dětí nejen místem letní zábavy, ale také prostředkem, jak vštěpovat mladé generaci ideály socialismu. Byly to opravdu jen nevinné pobyty v přírodě, nebo šlo o skrytý nástroj propagandy?
Pionýrské tábory jako povinnost každého dítěte
Pionýrské tábory byly v období socialismu masovým fenoménem. Většina dětí se jich účastnila, ať už dobrovolně, nebo z „doporučení“ školy či rodičů. Organizovalo je především Revoluční odborové hnutí (ROH), často pod záštitou velkých podniků, kde rodiče pracovali. Mnoho dětí se tam zprvu nechtělo – přece jenom znamenalo to odloučení od rodiny na několik týdnů – ale většina si nakonec táborové zážitky užila a těšila se na další rok.
Dril, disciplína a rudé šátky
Každý pionýrský tábor měl svá pevně daná pravidla a řád. Ranní rozcvička byla povinností, následovala nástupní ceremoniál a často nechybělo ani bodování úklidu ve stanech či chatkách. Táborníci nosili pionýrské kroje s rudými šátky a při slavnostních příležitostech se skandovalo: „K budování a obraně socialistické vlasti buď připraven!“ s odpovědí: „Vždy připraven!“
K oblíbeným aktivitám patřily celodenní túry, a to bez ohledu na počasí. Časté byly i bojové hry, například hledání zemljanky s partyzány, což bylo v souladu s tehdejší ideologií vychovávat děti k „odhodlané obraně vlasti“.
Pokračování na další straně.
