Možná jsi si toho už někdy všiml – procházíš se se svým psem po ulici, všechno je v naprostém klidu, když vtom se objeví určitý člověk a tvůj pes zčistajasna začne štěkat, vrčet nebo se chovat neklidně. Přitom kolem vás před chvílí prošlo deset dalších lidí a nic.
Proč to tak je? Proč psi neštěkají na všechny, ale jen na některé? Je to náhoda, instinkt, nebo snad něco, co vycítí, co my sami nevnímáme?
Pojďme se na to podívat z pohledu psí psychologie i instinktů, které má každý pes hluboko v sobě.
Psi vnímají svět úplně jinak než my
Lidé posuzují ostatní podle vzhledu, hlasu nebo chování. Psi to ale mají jinak. Jejich hlavní „nástroj poznání světa“ je čich. Ten je až desetitisíckrát citlivější než u člověka. Každý člověk má jedinečný pachový profil – stejně jako otisk prstu. A psi tyto pachy umí číst jako knihu.
Když se pes potká s někým novým, doslova si ho „přečte“. Z jeho pachu zjistí, jestli je člověk nervózní, vystresovaný, nemocný, nebo třeba agresivní. Pokud pes vycítí něco, co mu připomíná negativní zkušenost, reaguje obranně – například štěkáním.
Takže už první vysvětlení je jasné: pes neštěká na člověka jako takového, ale na energii a pach, který si s ním spojuje.
Energie, postoj a tón hlasu hrají roli
Psi nečtou slova, ale čtou energii. Každý člověk vyzařuje určité napětí – může být klidný, podrážděný, nejistý, nebo naopak příliš dominantní. Pes to vycítí okamžitě.
Pokud k psovi někdo přistoupí příliš rychle, upřeně se mu dívá do očí nebo má napjaté držení těla, pes to může vnímat jako hrozbu. V takové chvíli štěká ne proto, že by daného člověka „neměl rád“, ale protože chce varovat: „Drž si odstup, nejsem si tebou jistý.“
Naopak lidé, kteří působí klidně a otevřeně, v psovi obvykle nevyvolají žádnou reakci. Mnoho zkušených pejskařů potvrzuje, že psi dokážou poznat, kdo je „zvířecí člověk“ – kdo k nim přistupuje s respektem a klidem.
Zkušenosti a paměť
Stejně jako lidé si i psi nesou své zážitky. Pokud měl pes někdy špatnou zkušenost s určitým typem člověka – třeba s mužem v čepici nebo s člověkem s hlubokým hlasem – může se na podobné lidi v budoucnu ostražitěji dívat.
Psi si totiž spojují detaily – zvuky, pachy, pohyby i typ oblečení. A pokud se jim něco v paměti propojí s nepříjemným zážitkem, reagují instinktivně.
Je to vlastně forma jejich „obranného mechanismu“. Nejde o to, že by člověka chtěli napadnout, ale o snahu předejít situaci, která by mohla být podle jejich zkušeností nepříjemná nebo nebezpečná.
