Byl to mrazivý večer a bohatý podnikatel Adam právě nastupoval do své nablýskané limuzíny. Netušil, že během několika vteřin se mu celý život převrátí naruby. Jedno letmé setkání u popelnic totiž odhalilo tajemství, které mělo zůstat navždy pohřbeno.
Adam nebyl vždycky bohatý. Vypracoval se od nuly, ale za svůj úspěch zaplatil vysokou cenu. Před dvaceti lety, během tragické nehody, ztratil to nejcennější – svou rodinu. Policie tehdy pátrání po jeho mladší sestřičce Lauře uzavřela s tím, že pravděpodobně nepřežila. Adam se s tím nikdy nesmířil, ale musel jít dál. Stal se z něj tvrdý obchodník, kterého jen tak něco nedojalo.
Zoufalá prosba v dešti
Toho večera ho ale zastavil tichý, chvějící se hlas. „Pane, prosím… Udělám jakoukoli práci. Umyju vám auto, uklidím kancelář… Moje sestra má hlad a už tři dny jsme nic nejedly.“
Adam se chtěl nejdříve otočit a odejít, jak to dělal obvykle. Před ním stála dívka v potrhaném kabátě, s obličejem špinavým od sazí. Ale něco v jejích očích ho přibilo k zemi. Byla to stejná barva jako oči jeho matky. Smutná, hluboká modř.
„Kolik ti je, děvče?“ zeptal se Adam a poprvé po dlouhé době pocítil u srdce zvláštní bodnutí. „Devatenáct, pane. Ale sestra je malá, má horečku,“ šeptala dívka a odvracela tvář, jako by se styděla za svou bídu.
Pokračování na další straně
