Pamatujete si na těchto 6 fešáků? Za socialismu po nich ženy šílely, jejich plakáty visely v pokojích. Takhle se zapsali do historie!

Jejich fotografie se objevovaly v časopisech, plakáty zdobily studentské pokoje a jejich filmové role přitahovaly pozornost divaček napříč Československem. Lukáš Vaculík, Sagvan Tofi, Pavel Trávníček nebo Jiří Bartoška patřili mezi výrazné herecké tváře 70. a 80. let. Připomeňme si šest mužů, kteří se stali idoly své doby a jejichž filmy se dodnes vracejí na televizní obrazovky.

Když se filmové hvězdy stávaly idoly celé generace

Dnešní celebrity získávají popularitu prostřednictvím sociálních sítí, reality show nebo internetových videí. V Československu 70. a 80. let vedla cesta k divácké oblibě především přes film, televizi a hudební časopisy.

Právě tehdy se na obrazovkách objevila řada mladých herců, kteří přitahovali pozornost nejen svými rolemi, ale také vzhledem a vystupováním.

Výrazně k tomu přispívaly filmy pro mládež, romantické příběhy a pohádky. Národní filmový archiv připomíná, že některé snímky režiséra Jaroslava Soukupa se staly důležitou součástí tehdejší populární kultury.

Které herecké tváře si diváci s tímto obdobím spojují dodnes?

1. Lukáš Vaculík: Modrooký idol, který zazářil po boku Sagvana Tofiho

Jednou z nejvýraznějších tváří filmů pro mladé se stal Lukáš Vaculík.

Jeho kariéru výrazně ovlivnila spolupráce s režisérem Jaroslavem Soukupem. Ve filmu Vítr v kapse z roku 1982 ztvárnil Ondřeje Bystřického, mladíka, který po škole nastupuje do zaměstnání a hledá své místo v životě.

Následovala Láska z pasáže z roku 1984 a především komedie Kamarád do deště z roku 1988. V ní se Vaculík představil jako taxikář Tomáš, který pomáhá svému příteli Michalovi v nesnázích.

Právě tato filmová dvojice získala značnou diváckou popularitu. Vaculík se stal jedním z nejvýraznějších mladých herců své generace a jeho fotografie nechyběly v dobových časopisech.

2. Sagvan Tofi: Filmový bouřlivák s hudební kariérou

Tam, kde Vaculík působil spíše jako sympatický a citlivější mladík, nabízel Sagvan Tofi odlišný herecký typ.

Ve filmu Vítr v kapse debutoval v jedné z výrazných rolí jako Cyril Čech přezdívaný Cinda. Později se s Vaculíkem znovu setkal v Kamarádovi do deště, kde hrál číšníka Michala Sudka.

Popularitu dvojice dokládá i skutečnost, že se film v roce 1992 dočkal pokračování s podtitulem Příběh z Brooklynu. To už ovšem vzniklo po sametové revoluci.

Tofi se navíc nevěnoval pouze herectví. Uplatnil se také jako zpěvák a později jako autor muzikálů Děti ráje a Čas růží.

3. Pavel Trávníček: Princ, kterého si diváci spojují s Vánocemi

Zatímco Vaculík a Tofi představovali především mladé hrdiny ze současného prostředí, Pavel Trávníček získal popularitu díky pohádkovým rolím.

Zásadním okamžikem jeho kariéry se staly Tři oříšky pro Popelku z roku 1973. V pohádce Václava Vorlíčka vytvořil spolu s Libuší Šafránkovou ústřední dvojici.

Zajímavostí je, že Trávníčkovi v původním znění propůjčil hlas Petr Svojtka.

Další významná příležitost přišla ve Třetím princi z roku 1982, kde ztvárnil hned dva bratry, prince Jaromíra a Jaroslava.

Objevil se také v televizní pohádce O štěstí a kráse z roku 1986. Zde však nehrál prince, ale kominíka Vendu.

Právě pohádkové příběhy pomohly Trávníčkovi udržet si místo v divácké paměti i dlouho po skončení socialismu.

4. Jiří Bartoška: Charisma doktora Skalky ze Sanitky

K výrazným osobnostem československého filmu a televize patřil také Jiří Bartoška.

Do divácké paměti se zapsal mimo jiné jako doktor Richard Skalka v televizním seriálu Sanitka z roku 1984.

Jeho postava patřila k důležitým součástem příběhu o záchranné službě. Skalkův osud dostal dramatický rozměr ve chvíli, kdy lékař zjistil, že trpí nevyléčitelnou nemocí.

Bartoška se později objevil také v televizním seriálu Cirkus Humberto a po revoluci například ve filmu Příběhy obyčejného šílenství.

Herec, který se stal také dlouholetým prezidentem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, zemřel v květnu 2025. Jeho filmové a televizní role zůstávají součástí české kulturní historie.

5. Rudolf Hrušínský nejmladší: Hvězda legendárního Discopříběhu

Osmdesátá léta přinesla také nástup dalšího člena slavné herecké rodiny Hrušínských.

Rudolf Hrušínský nejmladší zaujal především rolí kominického učně Jirky Horáčka ve filmu Discopříběh z roku 1987.

Hudební komedie režiséra Jaroslava Soukupa sledovala dospívání mladého muže, jeho první milostné zkušenosti i komplikovaný vztah s otcem, kterého ztvárnil Ladislav Potměšil.

Důležitou součástí filmu byly písně a prostředí dobových diskoték. Příběh mladého Jirky oslovil především tehdejší mládež.

Hrušínského výkon získal také dobové uznání. V roce 1988 obsadil třetí místo v anketě Zlatý květ 1987 za svou hlavní roli. Film se v roce 1991 dočkal pokračování.

6. Pavel Kříž: Štěpán Šafránek, kterého si diváci zamilovali

Mezi výrazné herecké tváře osmdesátých let patřil rovněž Pavel Kříž.

Jeho nejznámější postavou se stal Štěpán Šafránek, romanticky založený student z komedie Jak svět přichází o básníky.

Film režiséra Dušana Kleina měl premiéru v roce 1982 a odstartoval sérii, která později pokračovala dalšími pěti snímky.

Štěpánův příběh postupně sleduje jeho studium, milostné vztahy, profesní život i osobní proměny. První tři díly vznikly ještě před listopadem 1989, další pokračování už po změně režimu.

Právě civilní herecký projev a romantická povaha filmového hrdiny pomohly Křížovi získat značnou diváckou oblibu.

Jejich filmy přežily dobu, ve které vznikly

Všech šest herců se prosadilo v odlišných typech rolí. Někteří získali pozornost prostřednictvím pohádek, jiní v generačních komediích nebo televizních seriálech.

Společné měli především to, že se jejich nejznámější postavy staly součástí populární kultury 70. a 80. let.

Dobové filmy se navíc opakovaně vracejí na televizní obrazovky a oslovují také diváky, kteří jejich původní premiéry nezažili.

A tak zatímco tehdejší plakáty už z většiny dětských pokojů zmizely, filmové příběhy Vaculíka, Tofiho, Trávníčka, Bartošky, Hrušínského a Kříže zůstávají připomínkou jedné výrazné éry československé kinematografie.

Použité zdroje

Doporučené