Trhy byly odjakživa pulsujícím srdcem českých měst a vesnic. Když se brzy ráno, ještě před rozbřeskem, začínaly ulice plnit stánky a vůněmi čerstvého pečiva, ovoce a koření, přicházelo to pravé kouzlo. Už od páté hodiny ráno bylo slyšet šustění papírových pytlíků a zvonění mincí. Byla to doba, kdy člověk cítil vzájemnost – sousedé se zdravili, prodavači vítali své stálé zákazníky jménem a trh se měnil na místo setkávání, sdílení a radosti.
Tradiční sortiment, který zahříval duši
Stánky přetékaly bohatstvím: zlaté jablka, šťavnaté hrušky, zelenina všech tvarů a barev. Pečivo bylo čerstvé, ještě horké z pece, a vonělo tak, že se člověku sbíhaly sliny. Všechno bylo zabaleno s péčí – kousek máslového cukroví v křehkém papíru, čerstvá houska za několik haléřů. A co teprve domácí medy, sýry nebo kořenící směsi, které na trhu nabízeli drobní farmáři.
Lidé na trhu: Když úsměv byl měnou
Doba, kdy prodavači znali každého zákazníka, byla výjimečná. Pamatujete si na ten okamžik, kdy jste vstoupili na trh a cítili, že jste vítáni? Bylo to o důvěře a osobních vztazích. Pokud chybělo pár haléřů, prodavač zapsal dluh s vědomím, že ho zákazník příště splatí. Lidé na trzích byli laskaví a trpěliví – každé slovo, každý úsměv měl svou hodnotu.
Současné trhy: Co zůstalo a co se změnilo?
Dnes se trhy proměnily. I když stále najdeme stánky s čerstvými produkty, často je atmosféra jiná. Elektronické pokladny nahradily starý způsob placení, osobní vztahy mezi prodavačem a zákazníkem ustoupily efektivitě. Ceny se šplhají vzhůru a na trzích cítíme více shonu než pohody.
Pokračování na další stránce.
