4. „Podívej se, k čemu jsi mě donutila.“
Touto větou může člověk přesouvat odpovědnost za vlastní chování na druhého.
Po výbuchu vzteku, urážkách nebo jiném nepřijatelném jednání například tvrdí, že by se nic nestalo, kdyby ho partnerka nevyprovokovala.
Neshody samozřejmě mohou vyvolávat silné emoce. Každý člověk však odpovídá za to, jakým způsobem na ně reaguje.
Pokud se jeden partner opakovaně stává údajnou příčinou všeho, co druhý udělá, může takové jednání vytvářet dlouhodobý pocit viny.
5. „Všichni ostatní si myslí, že problém je v tobě.“
Zvlášť citlivé mohou být výroky, které do partnerského konfliktu vtahují další lidi.
Manipulativně jednající člověk se například odvolává na údajný názor přátel nebo rodiny, aniž by bylo jasné, zda něco podobného skutečně zaznělo.
Druhý partner pak může získat dojem, že proti němu stojí celé okolí.
Pokud se k tomu přidá snaha omezovat kontakt s blízkými, může jít o závažnější podobu psychického nátlaku.
Odborné organizace zabývající se domácím násilím řadí izolaci od přátel a rodiny mezi varovné projevy kontrolujícího chování.
6. „Nikdo jiný by tě stejně nechtěl.“
Tato věta může zasahovat přímo do sebevědomí.
Pokud ji člověk slýchá opakovaně, může postupně získat dojem, že bez současného partnera nemá šanci na jiný vztah.
Podobné výroky mohou vytvářet strach z odchodu a posilovat emocionální závislost.
Zvlášť problematické jsou tehdy, když se střídají s projevy náklonnosti a následným ponižováním.
Takové jednání není známkou zdravé partnerské komunikace, bez ohledu na to, zda má dotyčný diagnostikovanou poruchu osobnosti.
7. „To byl jen vtip. Ty už nerozumíš ani legraci?“
Humor je běžnou součástí vztahu. Problém ale nastává, pokud jeden z partnerů opakovaně používá vtipy k ponižování druhého.
Když se druhý ohradí, následuje vysvětlení, že šlo pouze o legraci.
Původní urážka tím ale nemusí ztratit svůj význam.
Podstatné je, zda partner respektuje, že vás jeho poznámka zasáhla, nebo vaše pocity znovu zesměšňuje.
Opakované ponižování a zlehčování emocí patří mezi projevy psychického ubližování, na které upozorňují také zdravotnické organizace.
Jak poznat rozdíl mezi hádkou a psychickou manipulací?
Žádná ze sedmi uvedených vět sama o sobě neprokazuje narcistickou poruchu osobnosti ani psychické týrání.
Ve vztahu může někdy každý reagovat podrážděně, říct něco nevhodného nebo si určitou situaci pamatovat jinak.
Rozhodující je širší vzorec chování. Zda se problematické situace opakují, zda partner přijímá odpovědnost za vlastní jednání a jestli je možné o problémech otevřeně mluvit.
Pozornost si zaslouží zejména dlouhodobý pocit strachu, nejistoty, ztráta sebevědomí nebo postupné omezování kontaktu s blízkými.
V takové situaci může být užitečné obrátit se na důvěryhodnou osobu nebo odborníka, který pomůže konkrétní okolnosti posoudit.
V České republice funguje také bezplatná a nepřetržitá Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí 116 006, kterou provozuje Bílý kruh bezpečí. Obrátit se na ni mohou i lidé, kteří si nejsou jistí, zda jejich zkušenost již představuje domácí násilí.
Důležité je především nepodceňovat opakované chování, které narušuje vlastní pocit bezpečí a svobody. Označení partnera za narcise přitom není nutné k tomu, aby člověk mohl vyhledat pomoc.
Použité zdroje
-
Cleveland Clinic – What Is Gaslighting? Here’s What To Do if You Think It’s Happening to You . Odborný přehled gaslightingu, zlehčování emocí a dalších manipulačních vzorců, 2025.
Cleveland Clinic -
Cleveland Clinic – 9 Signs You’re Dealing With a Narcissist (and Why That’s the Wrong Word to Use) . Rozlišení narcistických rysů a klinické diagnózy, 2024.
Cleveland Clinic -
NHS – Domestic Abuse: Emotional or Psychological Abuse . Projevy psychického násilí, izolace a kontrolujícího chování.
NHS Safeguarding -
American Psychological Association – Gaslight . Odborná definice psychické manipulace.
APA Slovník Psychologie -
Bílý kruh bezpečí – Linka pomoci obětem 116 006 . Informace o bezplatné nonstop pomoci v České republice.
zdarma a nonstop 116 006+1
