Hustá prsní tkáň může být pro mamografii problém
Hustota prsu nemá nic společného s tím, jestli je prs na dotek tvrdý nebo velký.
Jde o poměr žlázové a vazivové tkáně vůči tuku, který se hodnotí právě při zobrazovacím vyšetření. Hustá tkáň se na mamografii zobrazuje bíle — a podezřelé útvary mohou být také bílé.
Je to trochu jako hledat sněhovou kouli ve sněhu.
Proto mohou být některé abnormality v hustém prsu hůře viditelné. Hustá prsní tkáň je zároveň spojena s vyšším rizikem rakoviny prsu.
To ale neznamená, že žena s hustými prsy má mamografii vynechat.
Mamografie zůstává důležitým screeningovým vyšetřením. Podle individuálního rizika a nálezu může lékař doporučit doplnění ultrazvuku nebo jiného zobrazovacího vyšetření.
„Našli něco.“ Tato věta ještě neznamená rakovinu
Právě tento okamžik bývá psychicky nejtěžší.
Žena absolvuje screening a následně přijde informace, že je potřeba doplňující vyšetření.
První myšlenka bývá často nejhorší.
Jenže abnormální mamografický nález automaticky neznamená zhoubný nádor.
American Cancer Society uvádí, že přibližně 1 z 10 screeningových mamografií může vyjít jako abnormální, přičemž přibližně 90 % těchto prvotně abnormálních nálezů se nakonec ukáže jako nezhoubných.
Doplňující vyšetření může zahrnovat:
- další mamografické snímky,
- ultrazvuk,
- magnetickou rezonanci,
- případně biopsii.
V českém programu se výsledky popisují také systémem BI-RADS a podle výsledné kategorie může být doporučena kontrola nebo další diagnostika.
Falešný poplach je skutečnou nevýhodou screeningu
Tohle by se ženám nemělo zamlčovat.
Mamografie může upozornit na oblast, která vypadá podezřele, ale následně se ukáže, že rakovina přítomna není.
Tomu se říká falešně pozitivní výsledek.
Pro ženu to může znamenat:
- několik dnů nebo týdnů nejistoty,
- další zobrazovací vyšetření,
- někdy biopsii,
- stres a úzkost.
Falešně pozitivní výsledky patří mezi známé nevýhody mamografického screeningu. Přesto odborné společnosti nadále doporučují screening, protože jeho hlavním cílem je zachytit nádory v době, kdy jsou lépe léčitelné.
Existuje ještě jeden méně známý problém: nadměrná diagnóza
O tomto pojmu většina žen nikdy neslyšela.
Overdiagnosis neboli nadměrná diagnóza znamená zachycení nádoru, který by během života ženy možná nikdy nezačal způsobovat zdravotní problémy.
Problém je, že při diagnóze nedokážeme s jistotou určit, který konkrétní nádor by zůstal neškodný a který by se naopak stal život ohrožujícím.
Proto mohou být některé nádory nalezené při screeningu léčeny, přestože by bez screeningu ženě během života nezpůsobily potíže.
USPSTF řadí nadměrnou diagnózu a následnou nadměrnou léčbu mezi reálné možné nevýhody mamografického screeningu.
To ale není argument pro ignorování screeningu.
Je to důvod, proč by ženy měly dostávat úplné informace o jeho výhodách i omezeních.
A co záření? Ano, mamografie používá rentgenové paprsky
Mamografie je rentgenové vyšetření, takže během ní dochází k malé radiační expozici.
To je skutečnost.
Současně odborné společnosti považují dávku záření při screeningové mamografii za nízkou a u žen, kterým je screening doporučen, převažuje očekávaný přínos nad radiačním rizikem. American Cancer Society mamografii označuje za obecně bezpečnou, i když radiační expozici uvádí mezi jejími omezeními.
Proto nedává smysl ani jeden extrém:
- tvrdit, že mamografie je úplně bez jakéhokoli rizika,
- ani strašit ženy tím, že rentgenové záření ze screeningu samo představuje větší hrozbu než rakovina prsu.
Rozhodující je správná indikace a doporučený interval.
Proč se prs při vyšetření tolik stlačuje
Tohle patří mezi nejčastější důvody, proč ženy mamografii nemají rády.
Každý prs se při vyšetření krátce stlačí mezi podložku a kompresní desku. Pro některé ženy je to pouze nepříjemné, pro jiné může být několik sekund skutečně bolestivých. Český screeningový program s touto možností výslovně počítá.
Komprese ale není samoúčelná.
Pomáhá:
- rozprostřít prsní tkáň,
- vytvořit kvalitnější snímek,
- omezit překrývání jednotlivých struktur,
- a umožnit vyšetření s vhodnou dávkou záření.
Samotné stlačení trvá krátkou dobu.
Pokud máte velmi citlivá prsa, můžete to předem říct radiologické asistentce.
Největší chyba: čekat na další mamografii, i když se něco změnilo
Screeningový interval není čekací lhůta pro ženy s příznaky.
Pokud si žena mezi dvěma kontrolami nahmatá novou bulku nebo zaznamená neobvyklou změnu prsu, měla by se obrátit na lékaře.
Stejně důležitá je znalost vlastních prsů.
American Cancer Society upozorňuje, že i při normálním předchozím mamografickém nálezu je potřeba nové změny hlásit zdravotníkovi.
Co by tedy měla vědět každá žena
Nejdůležitější informace nejsou dramatické.
Jsou praktické.
- V Česku mají ženy od 45 let nárok na hrazenou screeningovou mamografii jednou za dva roky.
- Mamografie dokáže zachytit řadu nádorů v časném stadiu, ale není stoprocentní.
- Abnormální nález ještě zdaleka automaticky neznamená rakovinu.
- Hustá prsní tkáň může zhoršovat přehlednost mamografického snímku.
- Nová bulka nebo jiná změna patří k lékaři i tehdy, když poslední screening dopadl dobře.
Mamografie tedy není vyšetření, kterého by se ženy měly automaticky bát.
Stejně tak není dobré vnímat ji jako absolutní razítko „jsem zdravá na další dva roky“.
Je to jeden z nejdůležitějších nástrojů včasného záchytu rakoviny prsu — a právě žena, která zná jeho silné stránky i limity, z něj může vytěžit nejvíc.
