Člověk vidí a slyší, co se kolem něj děje
„Člověk vidí a slyší, co se kolem něj děje,“ dodal. „Často je to doprovázeno zoufalými pokusy o jeho oživení.“ „Po mimotělním zážitku lidé říkají, že jsou přeneseni do jiné sféry. Mnozí procházejí tunelem a zažívají jasné světlo. Poté je vítají jejich zesnulí blízcí, včetně domácích mazlíčků. Většina uvádí, že zažívá ohromující pocit lásky a míru. „Cítí, že tento jiný svět je jejich pravým domovem,“ pokračoval Long.
Charlotte byla klinicky mrtvá 11 minut po mrtvici Poté, co ji zdravotnický personál resuscitoval, byla doprovozena k nebeským branám.
„Byla jsem nad tělem. Všechny sestry byly kolem mě. Byla tam vůně těch nejkrásnějších květin, jaké jsem kdy v životě cítila. A slyšela jsem hudbu. když jsem otevřela oči, nevěděla jsem, kde jsem. myslela jsem, že jsem v nebi.“
Podívala jsem se a stála tam moje rodina. Moje máma, můj táta, moje sestra, můj nejlepší přítel,“ řekla. „Vypadali mladě. Neměli brýle. Můj bratranec, kterému amputovali nohu, měl obě nohy. Vypadali, jako by jim bylo třicet.“
Long, který prostudoval více než 5 000 zpráv o blízké smrti, to nazývá „fenomén“, který je skutečný, ale nelze jej vysvětlit vědou.
Skeptici mohou tyto „zážitky“ považovat za pouhé „halucinace“, ale profesor psychiatrie z Virginské univerzity Jim Tucker, autor knihy Back to Life z roku 2013, který loni vystoupil na konferenci South by Southwest v texaském Austinu, uvedl, že je fyzicky nemožné, aby umírající člověk snil nebo měl halucinace, napsal Business Insider.
„Kritici často tvrdí, že mozek umírajícího je předurčen ke snění a halucinacím. Zážitky blízké smrti však narušují funkci mozku člověka a halucinace jsou často důsledkem nadměrné aktivity smyslové kůry, části mozku, která přijímá a interpretuje smyslové informace. „Pro umírajícího je obtížnější mít halucinace,“ říká Tucker.
