Někdy vstoupíte domů a místo očekávaného klidu cítíte zvláštní tíhu. Nic zásadního se nestalo, přesto jste podráždění, unavení a máte pocit, že se vám poslední dobou nic nedaří. Staré lidové tradice by možná řekly, že problém není pouze ve vás, ale také v tom, čím jste se doma obklopili.
Po generace se některým předmětům připisovala schopnost zadržovat smůlu, konflikty nebo „špatnou energii“. Pro takové působení samozřejmě nemáme vědecký důkaz. Zajímavé ale je, že za některými starými doporučeními lze najít velmi praktickou myšlenku: prostředí, ve kterém každý den žijeme, skutečně může ovlivňovat naši náladu a připomínat nám věci, které bychom nejraději nechali za sebou.
Tři skupiny věcí se v podobných představách objevují obzvlášť často. A u té poslední nejde ani tak o samotný předmět jako o příběh, který se k němu váže.
1. Rozbité věci, které už měsíce čekají na opravu
Prasklý hrnek schovaný vzadu ve skříňce. Hodiny, které už dávno nejdou. Židle čekající půl roku na opravu. Váza s uraženým okrajem, kterou je nám líto vyhodit.
V různých pověrách bývají poškozené předměty symbolem stagnace a narušené harmonie. Zvláštní pozornost se tradičně věnovala rozbitým zrcadlům, kolem nichž vznikla celá řada představ o smůle.
Není však potřeba věřit na nadpřirozené síly, aby dávalo smysl udělat doma pořádek.
Rozbitá věc, kterou každý den vidíme, může fungovat jako malá připomínka nedokončeného úkolu.
Musím to opravit.
Jednou se k tomu dostanu.
Je škoda to vyhodit.
A tak se z jednoho předmětu stane deset a z deseti celá místnost věcí „na potom“.
Jednoduché pravidlo může znít: opravit, využít, nebo se rozloučit.
Ne proto, že prasklý talíř přivolává neštěstí, ale protože domov nemusí být skladištěm nedokončených rozhodnutí.
