Nesmělo se do zahraničí, jelo se na chalupu. Fenomén českého socialismu, kdo neměl chalupu, jako by nebyl!

Chalupaření je fenomén, který má v Československu a následně České republice dlouhou a bohatou historii. Ať už si vzpomínáte na dětství strávené na chalupě, nebo právě zvažujete koupi vlastního letního sídla, tento článek vám přiblíží kořeny, rozkvět a současný stav tohoto populárního hobby.

Historie Chalupaření v Československu

První Krůčky (1920–1950)

První chalupy a chaty se v Československu začaly objevovat kolem roku 1920. Byly to jednoduché přístřešky a lesní boudy, které stavěli trampové a milovníci přírody podél řek. Tito nadšenci hledali únik z městského prostředí a místo, kde by mohli trávit volný čas v harmonii s přírodou.

Éra Socialismu (1950–1989)

Rozvoj chalupaření nastal během éry socialismu. V 60. letech došlo k masivnímu nárůstu počtu chalup a chat, protože lidé měli více volného času a hledali únik z každodenního shonu. Pracovní soboty byly zrušeny, což prodloužilo víkend a umožnilo lidem trávit více času mimo město. Rozvoj automobilismu také usnadnil dojíždění na venkov.

Po Revoluci (1989–dnes)

Po revoluci v roce 1989 mnozí předpovídali, že chalupaření skončí, protože lidé budou mít možnost cestovat do zahraničí. Opak byl však pravdou. Chalupaření zažilo renesanci a mnoho lidí se vrátilo k této tradici jako k formě relaxace a úniku z moderního života.

Pokračujte ve čtení na druhé straně.

Doporučené