Čím déle člověk nemůže usnout, tím častěji kontroluje, kolik je hodin. Zdánlivě nevinný pohled na budík však může zvýšit napětí, rozběhnout nepříjemné počítání a usnutí ještě více oddálit. Odborníci proto doporučují hodiny během noci raději nesledovat.
Člověk si lehne do postele, zavře oči a očekává, že během několika minut usne. Spánek ale nepřichází, a tak se podívá na budík. Ukazuje 23:47. Za chvíli následuje další kontrola, potom další – a před půlnocí už začíná přemýšlet, kolik hodin mu zbývá do ranního vstávání.
Právě opakované sledování času patří mezi návyky, které mohou problémy s usínáním zhoršovat. Nejde přitom pouze o klasický budík na nočním stolku. Stejnou roli může sehrát displej chytrých hodinek, nástěnné hodiny nebo rozsvícený telefon použitý jen kvůli kontrole času.
Pohled na hodiny spustí nepříjemné počítání
Samotné zjištění aktuálního času nemusí představovat problém. Potíže mohou začít ve chvíli, kdy se za číslem na budíku objeví další myšlenky. Člověk začne počítat, kolik hodin ještě může spát a jak špatně se bude následující den cítit.
Místo postupného uklidnění se tak dostaví obava. Myšlenky se mohou přesunout k ranním povinnostem, důležité schůzce, cestě do práce nebo tomu, zda člověk zvládne celý den bez dostatečného odpočinku.
Čím větší tlak na sebe vyvíjí, tím obtížnější může být usnutí. Spánek totiž nelze vynutit pouhým rozhodnutím. Snaha usnout co nejrychleji může paradoxně udržovat pozornost i organismus v bdělejším stavu.
Vzniká tak jednoduchý začarovaný kruh. Člověk nemůže spát, zkontroluje čas, začne se znepokojovat a kvůli rostoucímu napětí zůstává vzhůru ještě déle. Za několik minut se opět podívá na hodiny a celý proces se opakuje.
Souvislost potvrdilo sledování tisíců pacientů
Vztahu mezi kontrolováním času a nespavostí se věnovala studie zveřejněná v roce 2023. Autoři pracovali s údaji od 4 886 dospělých pacientů, kteří vyhledali odbornou pomoc ve spánkovém centru.
Účastníci vyplňovali dotazníky zaměřené na závažnost nespavosti, používání prostředků na spaní a chování spojené se sledováním času. Výsledky ukázaly souvislost mezi častým kontrolováním hodin, frustrací, výraznějšími příznaky nespavosti a častějším užíváním léků či volně prodejných přípravků na spaní.
Výzkum však nelze interpretovat tak, že každý pohled na budík automaticky způsobí nespavost. Šlo o sledování souvislostí u pacientů, nikoliv o důkaz, že samotné odstranění hodin všechny problémy vyřeší. Autoři proto upozornili, že budou potřeba další dlouhodobé a intervenční studie.
Výsledky přesto naznačují, že omezení kontroly času může být jednoduchým krokem, který některým lidem pomůže přerušit nepříjemný koloběh stresu a bdění.
