Když jsme mohli sledovat zahraniční televizní kanál, reklamy nás naprosto ohromily. Barevné hračky a speciální sladkosti jsme v obchodech nespatřili, ani ve snu. V letních večerech jsme se scházeli venku a hráli až do deseti hodin večer, a naši rodiče věděli, kde jsme byli. Míč byl pro nás velkým pokladem, a tak jsme skákali přes švihadlo. Naše pochutiny spočívaly v mastném chlebu s cibulí, který nám nesmírně chutnal.
V dobách bez mobilů nás rodiče nevolali, ale zakřičeli na nás přes ulici, a my jsme šli domů. I když jsme neměli mobil, měli jsme panenky z kukuřičného klasu. Letní večery jsme si krátili dobrou knihou nebo fotbalovým míčem, a skolióza byla ještě v daleké budoucnosti. Lidé byli tehdy mnohem šťastnější. U venkovské babičky jsme se bavili skvěle, hráli jsme si na stromech, skákali jsme do louží, a bláto nám nevadilo. Proháněli jsme kachny a to pro nás byla ta nejlepší dovolená. Dokázali jsme se radovat z maličkostí.
Babička nám vždy pekla a vařila výtečné věci, a bylo radost být v její kuchyni. Nebyli jsme vybíraví, snědli jsme všechno, a čerstvé horké mléko bylo lepší než jakýkoli nealkoholický nápoj z plechovky. Neměli jsme drahé mobily a módní oblečení, ale byli jsme šťastní, kapesné nám nechybělo, a na zmrzlinu nám vždy stačilo. Dnešní generace dětí o těchto radostech už bohužel nemá ponětí.
