Krevní sraženiny, neboli tromby, jsou pro naše tělo nezbytné v okamžiku, kdy dojde ke zranění. Pomáhají zastavit krvácení a spouštějí proces hojení. Pokud se ale vytvoří uvnitř cév, kde nemají co dělat, mohou se proměnit v tichého zabijáka. V takovém případě totiž blokují průtok krve a brání okysličení orgánů. Výsledkem může být infarkt, mrtvice nebo plicní embolie – tři stavy, které vyžadují okamžitý lékařský zásah.
Odborníci varují, že krevní sraženiny patří k nejzávažnějším cévním onemocněním současnosti. Každý rok postihují statisíce lidí po celém světě, přičemž mnoho z nich nemá o svém stavu ani tušení. Problémem je, že příznaky jsou často nenápadné nebo snadno zaměnitelné s běžnými obtížemi, jako je únava, bolest nohou nebo dušnost.
Jak krevní sraženina vzniká
Krevní sraženina se tvoří tehdy, když se změní přirozené podmínky v cévním systému – zpomalí se proudění krve, dojde k poškození stěny cévy nebo se zvýší srážlivost krve. To může být důsledkem operace, úrazu, dlouhého sezení či ležení, ale i některých nemocí či genetických predispozic.
Tělo má za normálních okolností mechanismy, které udržují krevní tok volný. Když se však rovnováha naruší, sraženina může zcela uzavřít cévu. Pokud k tomu dojde v tepnách, hrozí infarkt nebo mrtvice. V žilách se nejčastěji tvoří hluboká žilní trombóza, jejíž část se může uvolnit a doputovat až do plic – vzniká tak plicní embolie.
Kdo je nejvíce ohrožen
Riziko vzniku krevní sraženiny se zvyšuje s věkem, ale může se objevit i u mladších lidí. Mezi hlavní rizikové faktory patří:
-
dlouhodobé sezení nebo nehybnost (například po operaci či při dlouhých cestách),
-
nadváha a kouření,
-
těhotenství a šestinedělí,
-
užívání hormonální antikoncepce nebo hormonální terapie,
-
vysoký krevní tlak, cukrovka, rakovina či srdeční onemocnění,
-
rodinná nebo osobní anamnéza trombózy,
-
věk nad 60 let.
Tyto faktory mohou působit samostatně, ale často se navzájem kombinují a riziko násobí.
