Dnešní doba přeje minimalismu, skandinávskému stylu, čistým liniím a nábytku, který složíte za dvacet minut pomocí jednoho imbusu. Jenže před pár desítkami let vypadal bytový design v Československu úplně jinak. V éře, kdy se na nový nábytek stály fronty a polovina republiky bydlela v identických šedivých panelácích, existovalo několik nepsaných pravidel, jak si domov „zútulnit“. Výsledkem byl specifický interiér, který měl své neopakovatelné (a občas bizarní) kouzlo. Pojďte se s námi na ifunny.eu podívat na 4 legendární věci, které v žádném socialistickém obýváku nesměly chybět!
1. Monstrózní obýváková stěna (Svatyně pro zaprášený křišťál)
Základní stavební kámen každého správného obýváku. Tato stěna ze dýhovaného dřevotřískového masivu obvykle zabírala celou délku největší zdi v místnosti, sahala od podlahy až ke stropu a spolehlivě opticky zmenšila místnost na polovinu. Její nejdůležitější částí byla prosklená vitrína. V ní se jako největší rodinné poklady vystavovaly křišťálové skleničky po babičce, porcelánoví jeleni, suvenýry od Balatonu a sbírka plechovek od zahraničních piv či limonád. Z těchto skleniček se samozřejmě nikdy nepilo – byly tam výhradně na ukázku pro návštěvy. Součástí stěny byl i tajný uzamykatelný bar, kde otec schovával láhev Myslivce nebo vaječného koňaku.
2. Sifonová láhev v drátěném kožichu (Socialistický Sodastream)
Když přišla návštěva a bylo potřeba udělat do šťávy bublinky, vytáhla se ze špajzu ona. Těžká skleněná láhev omotaná hustou kovovou síťkou, která vypadala jako středověký nástroj mučení. Příprava domácí sodovky byl rituál, který vyžadoval sílu a odvahu. Do hlavy láhve se našroubovala malá bombička s oxidem uhličitým, ozvalo se hlasité syčení a pak bylo nutné láhví divoce třást, aby se plyn propojil s vodou. Tyto bombičky se nevyhazovaly – po vyprázdnění se musely vysypat do krabičky a v drogerii vyměnit kus za kus za plné. A největší noční můra? Když se vám jedna bombička zakutálela pod tu monstrózní obývákovou stěnu.
3. Kousavé chemlonové šílenství (Pantofle a polštářky)
Protože v obchodech nebylo k sehnání moderní bytové textilní zboží, české a slovenské ženy spustily obří vlnu domácí tvořivosti. Hlavním materiálem se stal chemlon – stoprocentně syntetické, zářivě barevné vlákno, které sice přežilo i jaderný výbuch, ale na dotek bylo nepříjemné a extrémně kousalo. Z chemlonu se doma háčkovalo a pletlo úplně všechno. Nejčastěji to byly huňaté dekorativní polštářky na sedačku, přehozy na křesla a hlavně legendární domácí pantofle s obří chemlonovou bambulí. Když v nich návštěva prošla po koberci, statická elektřina by dokázala nabít menší autobaterii.
4. Domeček s panenkou aneb Meteorologická stanice z plastu
Zapomeňte na moderní aplikace s předpovědí počasí v chytrých telefonech nebo digitální meteostanice. Tehdy byl absolutním hitem malý plastový nebo dřevěný domeček, ze kterého na základě vlhkosti vzduchu vylézaly dvě postavičky – panáček a panenka.
„Pravidlo domečku bylo jasné: Když svítilo sluníčko a mělo být hezky, ukázala se panenka v letních šatech. Jakmile se blížil déšť a bouřka, schovala se a z domečku vyrazil naštvaný panáček s deštníkem.“
Tento mechanický zázrak visel v předsíni nebo v obýváku vedle dveří a celá rodina podle něj ráno plánovala, jestli si má vzít do práce pláštěnku. Že to občas nefungovalo a panáček vylezl uprostřed největšího sucha, to nikomu nevadilo – jako dekorace to plnilo účel dokonale.
Design, na který se nezapomíná
Bydlení za socialismu sice postrádalo individualitu, protože polovina vašich známých měla doma úplně stejnou obývákovou stěnu i sifonovou láhev, ale nutilo lidi držet spolu a pomáhat si. Výměna bombiček v drogerii nebo shánění narážecího baru do obývákové stěny byly zážitky, které lidi spojovaly. Napište nám do komentářů na ifunny.eu, jestli doma u rodičů nebo u babičky ještě nějaký ten socialistický designový kousek schováváte, nebo jestli máte z chemlonových pantoflí dodnes trauma! 👇
