Mnozí ho považují za nevítaný plevel, přitom jde o bylinu, kterou naše babičky běžně používaly k podpoře zdraví.

Jitrocel – nenápadná rostlina s dlouhou tradicí v lidovém léčitelství

Zatímco pro některé zahrádkáře je každá „nežádoucí“ rostlina v trávníku nepříjemným plevelem, jiné zaujme svou dlouholetou historií v přírodní péči o zdraví. Mezi takové rostliny patří i jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), který byl znám už našim předkům.

Moderní úprava zahrad se často soustředí na čistý vzhled – travní plochy bez výskytu jiných rostlin, půda zakrytá mulčem nebo kamenivem. Přesto ale může být užitečné znát i přírodní hodnotu rostlin, které se objevují spontánně. Jitrocel je jednou z nich.

Kde roste a jak ho poznat?

Jitrocel kopinatý je běžná bylina, která vytváří přízemní růžici úzkých listů a květní stvoly. Najdeme ho na loukách, podél cest, v polích i zahradních trávnících. V lidovém podání se mu přezdívalo například „celníček“ nebo „myší ouško“.

Co obsahuje a jak se využívá?

Rostlina obsahuje řadu biologicky aktivních látek – mimo jiné slizové složky, třísloviny, kyselinu křemičitou, vitamín C, a také minerály jako draslík či zinek. Právě díky slizovým látkám bývá jitrocel využíván v bylinných čajích nebo sirupech určených na zmírnění podráždění hrdla.

Obsah vitamínu C navíc podporuje přirozenou obranyschopnost těla a působí jako antioxidant. Některé studie poukazují na to, že jitrocel může mít jemné protizánětlivé účinky, zejména při zevním použití – například při drobných podrážděních pokožky.

Možnosti použití

V tradičním používání se listy jitrocele přikládaly na drobná poranění, štípance od hmyzu nebo oděrky. Ve formě odvaru se pak používal při trávících potížích. Ačkoli nejde o schválený lék, stále je součástí různých bylinných směsí a doplňků stravy. Při užívání je však vždy vhodné řídit se doporučeními odborníků nebo příbalovými informacemi.


Zdroje:

Doporučené