Ceny benzinu a nafty na Slovensku zůstávají výrazně vyšší než před rokem a téma se znovu dostalo do politického boje. Opoziční Hnutí Slovensko vedené Igorem Matovičem vyzvalo vládu Roberta Fica, aby mimořádně zdanila zisky rafinerií a získané peníze využila na pomoc motoristům. Kabinet už přitom od října zavedl jiný zásah – zastropoval maloobchodní marže čerpacích stanic.
Slovenští motoristé stále tankují podstatně dráž než před rokem. Nejnovější dostupná data Statistického úřadu SR za období od 5. do 11. října ukazují průměrnou cenu nejprodávanějšího benzinu 95 ve výši 1,846 eura za litr. Litr běžné nafty vyšel v průměru na 1,919 eura.
Benzin byl meziročně dražší o 22 procent a nafta dokonce o 32,1 procenta. Nafta sice během sledovaného týdne zlevnila o více než pět centů na litr, meziroční rozdíl však zůstává výrazný.
Právě vysoké ceny nyní využila opozice k dalšímu útoku na premiéra Roberta Fica.
Matovič ukázal na Slovnaft
Hnutí Slovensko ve čtvrtek vyzvalo vládu, aby se zaměřila na mimořádné zisky rafinerií. Podle představitelů hnutí by měl stát část takových zisků mimořádně zdanit a výnos využít na pomoc lidem zasaženým drahými pohonnými hmotami.
Igor Matovič přitom kritiku namířil přímo na premiéra.
Tvrdí, že Fico nenaplnil své dřívější sliby týkající se levnějších pohonných hmot a že peníze motoristů končí u vlastníků rafinerie Slovnaft. Jde o politické tvrzení opozičního lídra, nikoli o nezávisle prokázaný závěr o tvorbě cen Slovnaftu.
Podobně vystoupil místopředseda Hnutí Slovensko Július Jakab. Argumentuje především tím, že mimořádné zdanění palivového sektoru není bezprecedentní a podobnou cestou nyní jde Polsko.
Polsko mimořádnou daň skutečně schválilo
V tomto bodě má opozice oporu v aktuálním vývoji v sousední zemi.
Polsko přijalo zákon o dočasném zdanění mimořádných zisků z prodeje pohonných hmot. Nová daň se týká mimořádných výnosů palivových společností a má pomoci financovat opatření, která polská vláda přijala kvůli vysokým cenám benzinu a nafty.
Polské ministerstvo financí při přípravě opatření počítalo se sazbou 60 procent z definovaného mimořádného zisku. Zákon byl podepsán a hlavní část má vstoupit v účinnost 1. listopadu 2026.
Polsko zároveň dočasně snížilo daňové zatížení paliv a stanovuje maximální maloobchodní ceny. Výnos nové daně má pomoci tyto zásahy financovat.
Česko podobnou daň teprve projednává
Tady je ale potřeba původní tvrzení Hnutí Slovensko zpřesnit.
Česká vláda sice rovněž připravila mimořádnou daň zaměřenou na rafinérský sektor, k 22. říjnu však nejde o již platnou daň.
Poslanecká sněmovna návrh projednávala v prvním čtení 13. října. Český návrh počítá s 50procentním zdaněním nárůstu hrubé rafinérské marže oproti roku 2025 a ministerstvo financí očekává potenciální výnos přibližně 5,5 miliardy korun za rok 2026.
Přesnější tedy je říct, že Polsko mimořádnou daň schválilo a Česko obdobné řešení připravuje.
Slovensko už mimořádné zisky zdaňovalo
Ani pro Slovensko by přitom podobný princip nebyl úplnou novinkou.
V roce 2022 byl přijat zákon o solidárním příspěvku z činností v odvětví ropy, zemního plynu, uhlí a rafinerií. Povinnost se vztahovala mimo jiné na výrobu rafinovaných ropných produktů a později byla prodloužena i na další období.
Argument opozice, že Slovensko už v minulosti mimořádně zatěžovalo zisky energetických a rafinérských firem, má tedy reálný základ.
Jinou otázkou je, zda by nové zdanění samo o sobě znamenalo levnější benzin a naftu.
Automaticky ne.
Zdanění rafinerie přináší peníze státu. Aby se promítlo do nižší částky na stojanu, musela by vláda výnos následně použít například na snížení daní, konkrétní kompenzace nebo jiný mechanismus podpory.
Ficova vláda už do cen paliv zasáhla
Současně není přesné tvrdit, že slovenská vláda proti vysokým cenám paliv nepřijala žádné opatření.
Od 1. října 2026 platí na Slovensku maximální maloobchodní marže čerpacích stanic ve výši 10 centů na litr benzinu a nafty. Opatření vychází z vyhlášky slovenského ministerstva financí.
Premiér Fico při jeho představení sám upozornil, že tento krok nedokáže zastavit zdražování způsobené například růstem cen ropy. Má především omezit prostor pro navyšování maloobchodních marží.
Vláda současně v říjnu dočasně snížila ceny jízdenek ve druhé třídě vlaků o polovinu a jednala o dalších opatřeních ve veřejné dopravě.
Opozice však tvrdí, že tato pomoc motoristům nestačí a že vláda by měla zasáhnout také na úrovni rafinerií.
Slovensko je pod průměrem EU, ve V4 ale situace vypadá jinak
Ceny je potřeba hodnotit také v širším kontextu.
Slovenský Statistický úřad uvádí, že v 41. týdnu byl benzin 95 na Slovensku přibližně o 16 centů levnější než průměr Evropské unie a běžná nafta asi o 22 centů levnější.
Ve skupině zemí V4 ale vychází srovnání méně příznivě.
Údaje Evropské komise ukazovaly na začátku října levnější benzin v Polsku i Maďarsku, zatímco česká cena byla velmi podobná slovenské. U nafty nabízelo výrazně nižší cenu především Polsko.
Jednoduché tvrzení, že Slovensko má „nejdražší paliva v Evropě“, by tedy bylo nesprávné. Problémem je především prudké meziroční zdražení a srovnání s některými sousedními zeměmi.
Spor se vede hlavně o to, kdo má vysoké ceny zaplatit
Debata tak není pouze o tom, zda může stát něco udělat.
Státy mají několik možností – od regulace marží přes snižování daní až po zdanění mimořádných zisků. Každá z nich ale přenáší náklady jinam: na veřejné rozpočty, palivové firmy nebo prodejce.
Ficova vláda zatím zvolila především regulaci maloobchodních marží. Matovičovo hnutí nyní požaduje další krok – sáhnout také na mimořádné zisky rafinerií.
Zda kabinet této výzvě vyhoví, zatím není jasné.
Použité zdroje
Štatistický úrad SR – ceny pohonných hmot za 41. týden 2026; Úrad vlády SR a vyhláška Ministerstva financí SR – regulace maloobchodních marží; Finanční správa SR a Slov-Lex – dřívější solidární příspěvek v ropném a rafinérském sektoru; polské ministerstvo financí a oficiální sbírka zákonů – daň z mimořádných zisků palivových společností; Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR – projednávání české mimořádné daně; TASR – vyjádření Hnutí Slovensko.
