Je pravda, že mít vysokou inteligenci není vždycky jen pozitivní. Nadměrně inteligentní jedinci se mohou potýkat s několika nevýhodami, jelikož jejich myšlení často vybočuje z běžných mentálních vzorců. Inteligence je pro člověka důležitá především kvůli schopnosti úspěšně se adaptovat na změněné podmínky. Umí plynule řešit nové problémy, rychle se učit nové postupy a identifikovat nové příležitosti. Nicméně psychologie identifikovala několik problémů, se kterými se lidé s vysokou inteligencí pravidelně potýkají. Ačkoliv to není jen otázka inteligence, statisticky mají k těmto problémům blíže. Jaké „prokletí“ tedy vysoké IQ přináší?
Jednou z nevýhod je nadměrná tendence k analyzování věcí. V porovnání s průměrnou populací mají nadprůměrně inteligentní jedinci sklon analyzovat i zcela běžné věci. To se může projevit ve vnímání okolního světa nebo vlastního chování. Často zkoumají, co ostatní lidé udělali nebo řekli, hledají další významy, které však nemusí vždy existovat. Tím zbytečně plýtvají časem a energií, což je paralyzuje. Tento trend je spojen i s tzv. mentálním perfekcionismem, kdy se snaží najít dokonalá řešení nebo volby, což vede k dlouhému odkládání rozhodnutí a komplikacím.
Další nevýhodou je nadměrné uvědomování si nedostatků. Zatímco je důležité si být vědom svých chyb, vysoká inteligence často vede k jejich nadsazenému vnímání. Takoví lidé si bezdůvodně nevěří a podceňují se. Charles Darwin kdysi poznamenal, že sebedůvěra často spíše opírá o nevědomost než skutečné znalosti.
Výsledky navzájem vynásobíte a získáte číslo uprostřed. V prvním případě 42 / 14 = 3; 48 / 8 = 6; 3 * 6 = 18. Ve třetím řádku to pak bude 51 / 17 = 3; 56 / 8 = 7; 3 * 7 = 21. Na místě otazníku je tedy číslo 21.
