4. „To se nikdy nestalo, zase si něco vymýšlíš.“
Dva lidé si mohou stejnou událost pamatovat rozdílně. Jediný spor o vzpomínku proto nemusí znamenat záměrné zkreslování reality.
Zpozorněte však, pokud druhý opakovaně popírá své výroky, zpochybňuje vaši paměť a odmítá připustit jakoukoli nejistotu na vlastní straně. Zvlášť když kvůli tomu postupně přestáváte důvěřovat vlastnímu úsudku.
Nemusíte každou hádku vyhrát podrobným dokazováním. Můžete říct: „Pamatuji si to jinak. Potřebuji, abychom o tom mluvili bez urážek.“ Pro vlastní orientaci si lze důležité dohody zapisovat.
5. „Já to s tebou myslím dobře.“
Na první pohled starostlivá věta může doprovázet nevyžádané rozhodování o vašem oblečení, práci nebo přátelích. Když se ohradíte, druhý se odvolá na své dobré úmysly.
Upřímná péče ovšem snese i odmítnutí rady. Rozdíl poznáte podle toho, zda vám zůstává možnost volby. Může vám někdo doporučit jinou cestu, aniž by vás trestal za vlastní rozhodnutí?
Zkuste odpovědět: „Děkuji za názor. Rozhodnu se sama.“ Následná reakce může o respektu ve vztahu napovědět více než původní ujišťování.
