Když ve vztahu chybí radost a blízkost
Každé manželství prochází náročnějšími obdobími. Nikdo nemůže být stále veselý, milý a plný energie. Přesto dlouhodobá atmosféra doma hraje velkou roli. Pokud je vztah plný kritiky, chladu, mlčení nebo neustálých výčitek, může se jeden z partnerů začít citově vzdalovat.
Muži často neumějí o svých pocitech mluvit přímo. Místo aby řekli, že se cítí nedocenění, osamělí nebo unavení, stáhnou se do sebe. Pokud pak potkají ženu, která je vnímá pozitivně, směje se s nimi a dává jim pocit lehkosti, může to být velmi silné.
Neznamená to, že žena má být za každou cenu stále pozitivní a bezstarostná. To by nebylo reálné ani zdravé. Důležité je spíš to, zda ve vztahu zůstává prostor pro něhu, uznání, humor a obyčejnou lidskou blízkost.
Stereotyp může vztah oslabit
Manželství přináší stabilitu, ale právě stabilita se někdy může změnit v rutinu. Dny začnou splývat, rozhovory se točí kolem povinností a partneři si přestanou dávat najevo, že jsou pro sebe stále přitažliví.
Když se ze vztahu vytratí zájem, může se objevit touha po něčem novém. Ne proto, že by doma nebyla láska, ale protože se z ní vytratila živost. Muž může hledat jinde obdiv, flirt, napětí nebo pocit, že je znovu žádoucí.
Právě proto je důležité o vztah pečovat průběžně. Nečekat, až se problémy nahromadí natolik, že se oba partneři začnou cítit jako cizinci.
Potřeba uznání a obdivu
Mnoho mužů je citlivějších na uznání, než dávají najevo. Potřebují cítit, že si jich partnerka váží, že jsou pro ni důležití a že jejich snaha není samozřejmost. Pokud doma slyší hlavně kritiku, mohou začít hledat potvrzení vlastní hodnoty jinde.
Nová žena často vidí jen tu lepší část. Nezná každodenní chyby, neřeší společnou historii a může mu dát pocit, že je výjimečný. To je velmi lákavé, ale zároveň křehké. Vztah postavený na idealizaci nemusí obstát, jakmile do něj vstoupí realita.
Zamilování ženatého muže do jiné ženy tedy většinou nevzniká z jednoho důvodu. Bývá výsledkem kombinace nespokojenosti, nevyřčených potřeb, stereotypu, přitažlivosti a osobní nezralosti. Nejlepší ochranou vztahu proto není kontrola, ale otevřená komunikace, vzájemný respekt a ochota řešit problémy dřív, než se mezi partnery vytvoří ticho, do kterého snadno vstoupí někdo další.
