Porodnice v období socialismu nabízely podmínky, které jsou z dnešního pohledu jen těžko představitelné. Rodičky ležely ve velkých, často chladných pokojích s mnoha lůžky a chyběly jim základní informace o průběhu porodu či podávaných lécích. Novorozenci byli od matek odděleni a personál je přivážel pouze na kojení. Tento systém, zavedený profesorem Josefem Švejcarem, byl později přehodnocen a děti se vrátily k matkám. Navzdory těmto drsným podmínkám však měla tehdejší péče paradoxně téměř nejnižší novorozeneckou úmrtnost na světě.
Výbavička a hygiena: Nedostatek a domácí výroba
Základní hygienické potřeby, jako jsou dámské vložky, byly dostupné pouze v jednom typu, který byl nekvalitní, bez křidélek a často protékal. Podobně obtížné bylo sehnat výbavičku pro dítě. Maminky buď dědily oblečení po starších dětech, nebo musely stát dlouhé fronty v obchodech. Z finančních důvodů se mnoho věcí vyrábělo doma. Ženy pletly, háčkovaly a šily nejen oblečení pro miminka, ale i zimní bundy či šusťákové soupravy, což díky levným látkám představovalo výraznou úsporu pro rodinný rozpočet.
Umělá výživa a potlačování kojení
Socialistický režim kladl velký důraz na co nejrychlejší návrat žen do pracovního procesu, a proto systematicky odrazoval matky od kojení. Místo toho byla preferována umělá výživa, především Sunar. Příprava Sunaru byla komplikovaná, jelikož se doporučovalo používat převařenou minerální vodu kvůli špatné kvalitě kohoutkové vody. Tento proces však vedl k tomu, že se v mléce koncentrovaly soli, což nebylo pro kojence ideální. Kojení bylo vnímáno jako překážka v budování socialistické společnosti.
Vývoj mateřské dovolené
Délka mateřské dovolené a její finanční podpora se v průběhu let měnily. V 50. letech byla mateřská dovolená nejkratší, trvala pouhých 18 týdnů. V 60. letech byla sice zavedena možnost tzv. další mateřské dovolené, ta však nebyla placená, a proto o ni ženy neměly velký zájem. Teprve později, když byla zavedena finanční podpora, začala být hojněji využívána a její délka se postupně prodlužovala, což umožnilo matkám trávit s dětmi více času doma.
Jesle a školky: Výchova pod dohledem státu
Jesle a mateřské školy byly za socialismu klíčovou součástí systému péče o děti pracujících rodičů. Byly hojně využívané, protože mnoho rodin bylo závislých na dvou příjmech. Jesle byly vnímány jako zdravotnické zařízení, které mělo zajistit bezpečí a zdraví dětí, ačkoli se tento cíl ne vždy dařilo naplnit. V mateřských školách se děti poprvé setkávaly s politickou výchovou, učily se oslavné básně a písně a byly vedeny v duchu tehdejšího režimu, což bylo v příkrém kontrastu s dnešní předškolní výchovou.
zdroj: lifee.cz
obrázky: facebook.com, facebook.com, flick.com
