Co bude se sněhem? Rozhodující může být nadmořská výška
Pro české domácnosti a lyžařská střediska je zásadní především otázka sněhové pokrývky.
A právě tady jsou současné dlouhodobé výhledy nejméně konkrétní.
Nadprůměrná průměrná teplota celé zimy totiž neznamená, že nebude sněžit. I během celkově teplé sezóny mohou přijít několikadenní mrazy a výraznější sněžení.
Důležitý bude především vývoj teploty v jednotlivých nadmořských výškách.
Na horách mohou srážky při dostatečně nízkých teplotách vytvářet sněhovou pokrývku, zatímco v nížinách může při stejné srážkové situaci převládat déšť.
Rozdíly tak mohou být značné například mezi Krkonošemi, Šumavou, Ostravskem a jižní Moravou.
Zářijové modely zatím nedokážou spolehlivě určit, kolik sněhu napadne v konkrétních oblastech nebo zda budou bílé Vánoce.
Srážky mohou být ještě větší neznámou než teploty
Evropské sezónní modely naznačují pro zimní měsíce také určité odchylky v množství srážek.
Jejich signál ale není ve všech měsících stejně výrazný. Například v lednu a únoru se jednotlivé modely v předpokládaných srážkách pro Evropu více rozcházejí.
Navíc ani vyšší úhrn srážek automaticky neznamená více sněhu.
O tom, zda bude pršet, nebo sněžit, rozhodne konkrétní teplotní situace v době přechodu jednotlivých front.
Pro Česko tak zatím nelze důvěryhodně předpovědět ani mimořádně zasněženou, ani výrazně suchou zimu.
Polární vír může situaci zamíchat. Zatím ale není jasné jak
V souvislosti s nadcházející zimou se objevují také úvahy o polárním víru.
Jde o rozsáhlý systém proudění, který se během chladné části roku vytváří ve vyšších vrstvách atmosféry nad polární oblastí.
Jeho stav může ovlivňovat pravděpodobnost vpádů studeného vzduchu do nižších zeměpisných šířek.
Pokud například dojde k výraznému narušení stratosférického polárního víru, mohou se za určitých okolností změnit podmínky pro proudění nad Evropou.
Ze zářijových informací ale nelze spolehlivě určit, zda taková událost během zimy nastane nebo zda zasáhne právě Českou republiku.
Tvrzení o předem jistém rozpadu polárního víru, několikatýdenních mrazech nebo konkrétním termínu sněhové kalamity by proto byla předčasná.
Kdy budeme vědět, jaká zima nás skutečně čeká?
Největším problémem dlouhodobých předpovědí zůstává jejich časový horizont.
Český hydrometeorologický ústav ve svých metodických informacích upozorňuje, že ani měsíční výhled nedokáže předpovědět konkrétní počasí v jednotlivých dnech.
Jeho úkolem je odhadnout celkový charakter období. Přitom i teplotně nadprůměrný měsíc může obsahovat výrazné ochlazení.
Sezónní modely sahající několik měsíců dopředu mají ještě širší zaměření. Poskytují především pravděpodobnostní informaci o možném vývoji.
Pro Českou republiku budou proto důležitá další zpřesnění během října a listopadu. Podrobnější předpovědi pro jednotlivé týdny přijdou až s blížícím se začátkem zimy.
Současný výhled tak naznačuje spíše teplotně nadprůměrnou zimu, ale rozhodně nevylučuje sněžení, silnější mrazy ani prudké změny počasí. Jak výrazně se jednotlivé jevy v Česku projeví, zatím zůstává otevřené.
Použité zdroje
-
Česká televize – Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření , 21. srpna 2026.
Česká televize -
SNOW.cz – Počasí 2026/27: Zima bude teplejší, ale hlavně turbulentnější než jindy , 5. srpna 2026.
SNOW.CZ – vše o lyžování -
ČHMÚ – Dlouhodobý výhled počasí . Metodika měsíčních předpovědí a jejich omezení.
Intranet ČHMÚ -
Intersucho – Dlouhodobá předpověď ECMWF pro Českou republiku , aktualizace 14. září 2026.
InterSucho -
Seasonforecasts – Porovnání pěti evropských sezónních modelů . Data z modelů ECMWF, UK Met Office, Météo-France, CMCC a DWD, aktualizovaná v září 2026.
seasonforecasts -
Světová meteorologická organizace – Výhled na velmi silné El Niño , 3. září 2026.
World Meteorological Organization
