6. Dotýkání se obličeje
Během nervózních situací si někteří lidé častěji sahají na obličej, nos, tváře nebo krk.
Podobné gesto bývá spojováno s psychickým napětím. Zároveň však může jít o zcela běžný zvyk, kterého si člověk ani není vědom.
7. Úsměv, který nepůsobí přirozeně
Odborníci často rozlišují mezi spontánním a vědomě vytvořeným úsměvem. Při upřímném úsměvu bývá zapojena větší část obličeje včetně oblasti kolem očí.
Přesto ani méně přirozený úsměv není důkazem neupřímnosti. Lidé se mohou usmívat z rozpaků, nervozity nebo snahy působit přátelsky.
8. Změny v pohybech rtů
Napětí může ovlivnit také oblast úst. Někteří lidé si olizují rty, tisknou je k sobě nebo je opakovaně svírají.
Takové projevy bývají často spojovány s nervozitou, nikoliv výhradně s lhaním.
9. Pocení a další projevy stresu
Náročné otázky nebo nepříjemná témata mohou u některých lidí vyvolat fyzické projevy stresu. Patří mezi ně například pocení, zrychlené dýchání nebo změny hlasu.
Tyto reakce jsou přirozenou součástí fungování lidského organismu a nelze je automaticky považovat za známku nepravdivé výpovědi.
10. Změny tónu hlasu
Když je člověk ve stresu, může mluvit rychleji, pomaleji nebo vyšším hlasem než obvykle.
Odborníci proto často doporučují sledovat spíše změny oproti běžnému chování daného člověka než jednotlivé projevy izolovaně.
Přesto existují určité projevy, kterým lidé při komunikaci často věnují pozornost.
Většina odborníků se shoduje, že žádný jednotlivý signál nedokáže spolehlivě odhalit lež. Rozhodující je vždy celkový kontext, dlouhodobé chování člověka a soubor více faktorů najednou.
zdroj: https://vmarkus.lt/
