Stephen Hawking – génius, který propojil teorii relativity s kvantovou mechanikou a otevřel okna do nitra černých děr – byl zároveň neúprosným komentátorem lidské povahy. Jeho varování zněla ostře, často provokativně, ale vždy podložená tvrdými fakty.
A jedno z nich, pronesené v roce 2016, je dnes snad ještě naléhavější než tehdy:
„Lidstvo je chamtivé, hloupé a největší hrozbou pro Zemi.“
Znečištění, přelidnění, klima – náš vlastní odpočet
V rozhovoru pro Larryho Kinga Hawking bez obalu pojmenoval tři smrtelné hrozby: znečištění, přelidnění a nezastavitelnou změnu klimatu.
Za pouhých šest let od jeho poslední návštěvy talk show přibylo na planetě půl miliardy lidí. „Tímto tempem dosáhneme do roku 2100 jedenácti miliard,“ varoval.
Pro Hawkinga to nebyly jen abstraktní čísla. Chápal, že každé nové město, každý nový průmyslový komplex znamená více emisí, více spotřeby a méně přírody. A právě bod zlomu – moment, kdy se globální oteplování stane nevratným – považoval za náš nejbližší osud.
Trumpovo odstoupení od pařížské klimatické dohody komentoval s tvrdou metaforou:
„Můžeme skončit jako Venuše – s teplotami 250 °C a kyselými dešti.“
Kolonie ve vesmíru – ne sci-fi, ale nutnost
Hawking byl přesvědčen, že lidé se nikdy zcela nevzdají destruktivních návyků. „Chamtivost a agrese jsou v našem genomu,“ říkal. Proto podle něj jediným pojistným plánem pro přežití lidstva může být založení nezávislých vesmírných kolonií – míst, kde by se náš druh mohl uchýlit, až se Země stane neobyvatelnou.
Nešlo o romantickou představu kosmických průkopníků, ale o chladnou kalkulaci. S rostoucí populací, vyčerpáváním zdrojů a technologiemi schopnými zničit planetu během minut je „plán B“ nezbytný.
Umělá inteligence: pomocník i kat
Hawking se nebál varovat ani před technologiemi, které jsme teprve začali chápat. Umělou inteligenci viděl jako obrovskou příležitost, ale zároveň jako existenciální hrozbu.
„Degenerovanou umělou inteligenci může být velmi těžké zastavit.“
Podle něj světové mocnosti vstoupily do závodů ve zbrojení AI – podobných těm jaderným ve 20. století, jen s méně předvídatelnými důsledky. Pokud nebude AI navržena eticky a s robustními kontrolními mechanismy, může se stát nástrojem masového ničení.
Pokračování na další straně
