Začátek běsnění
Jeho běsnění začalo v jeho 13 letech, kdy přesvědčil profesora, aby mu dal trochu jedu z laboratoře – prý pro výzkumné účely. Výzkumné účely to sice byly, ale jed zkoušel především na živých bytostech. V roce 1961 otrávil svou nevlastní matku Molly, svého otce, svou sestru a i svého spolužáka Christophera. Jenže všichni otrávení se domnívali, že jde pouze o virózu a tak svým zdravotním problémům nevěnovali pozornost. Jeho sestra se brzy vyléčila, ale poté se ji opět příznaky vrátily a musela být převezena do nemocnice, kde bylo zjištěno, že ji někdo otrávil rulíkem zlomocným. Veškerá obvinění později začala padat na Grahama. Jeho chování bylo opravdu zvláštní, jeho vzorem byl Hitler a dokonce nosil svastiku. Když se v roce 1962 dostala do nemocnice i jeho nevlastní matka Molly, která bohužel na následky otravy zemřelo, ukázalo se, že ji Graham několikrát otrávil antimonem. Otrávení bylo však tak časté, že si Molly vůči antimonu vybudovala toleranci, a tak Graham přitvrdil thaliem.
Psychiatrie
Jeho teta, která se o něj v dětství starala, ho nakonec vzala k psychiatrovi. Byla kontaktována policie a Graham byl v roce 1962 zatčen, když se ke všemu přiznal. Byl umístěn do psychiatrické léčebny a ústavu Broadmoor. Byl tak ve svých 14 letech nejmladším pacientem. V roce 1970 byl označen za zdravého a byl propuštěn a to i přes to, že sestřičce z ústavu sdělil, že zabije člověka za každý rok, co v ústavu strávil. Více divné spíše bylo, že ihned po propuštění byl Graham zaměstnán v chemické továrně, kde měl volný přístup k thaliu. Dokonce o něm všichni věděli, že byl zavřený na psychiatrii. Zaměstnanci ho však považovali za slušného muže a jakmile jim Graham nabídl kávu nebo čaj, brali to jako hezké gesto. Jak už nejspíše tušíte, netrvalo dlouho a otravování lidí opět pokračovalo.
Pokračujte na další straně.
