Pamatujete na nekonečné fronty před Tuzexem? Za vysněné džíny jsme byli ochotní dát obrovské peníze. A když někdo jel do Maďarska (kde se daly občas koupit), tak jsme škemrali, ať nám vezme alespoň troje. Džíny za socialismu byly jedním z nejžádanějších zboží. Sehnat je však nebyla žádná sranda!
Fronty před Tuzexem a sen o pravých džínách
V Tuzexu se na džíny stály nekonečné fronty. Kdo je jednou měl, nosil je až do roztrhání a dělal machry na kamarády. Džíny byly symbolem americké kultury a komunisté nechtěli dovolit, aby se u nás tato móda nosila. Jak je známo, malý český člověk vždy na něco přijde! Protože jsme v Československu neuměli pravou džínovinu vyrobit, začali jsme vyrábět rifle – československou napodobeninu džínů.
Rifle: Česká odpověď na nedostatek džínů
První české džíny však vypadaly žalostně. Stály sice 50 korun, ale při schnutí divně zapáchaly, nepříjemně se nosily a pasovka pěkně škrábala. Není divu, že je mladá generace nosit nechtěla. Kdo chtěl pravé džíny, musel se vydat do Tuzexu. Problémem nebylo vybrat barvu, střih nebo velikost, ale vůbec džíny sehnat!
Cesta do Maďarska pro džíny
Další variantou, jak se dostat k vysněným džínám, byla cesta do Maďarska. I když to nebyly pravé západní džíny, byly to docela kvalitní kalhoty. V roce 1978 rozhodli nejvyšší představitelé, že Maďarská lidová republika začne Západu konkurovat svou vlastní značkou Trapper. Tyto džíny se staly okamžitě populární a šly doslova na dračku. V letech 1980 až 1981 se jich prodalo milion kusů, což svědčí o jejich obrovské popularitě nejen v Maďarsku, ale i v celém východním bloku.
Pokračujte ve čtení na druhé straně.
Druhou stranu si otevřete níže
(Pokračování otevřete níže)
Reklama
Sdílejte tento článek svým přátelům.
Doporučené
