Nedbání na zdraví matky a plodu
Zdraví matky a plodu bylo v socialistických porodnicích často opomíjeno. Kouření v blízkosti nastávajících maminek bylo běžnou praxí, a soukromí nebylo zaručeno. Lůžka byla od sebe oddělena pouze nízkou překližkou, což ženám poskytovalo jen minimální pocit soukromí. Ignorování bolesti bylo běžné, a lékaři často reagovali na stížnosti žen slovy, že „to se musí vydržet, maminko“.
Ulevování od bolesti? Ani omylem
Jedním z nejpalčivějších témat byla otázka ulevování od bolesti. Lékaři často bolest žen ignorovali a neexistovalo žádné systémové řešení pro ulevování od porodních bolestí. Sešívání po císařském řezu se provádělo bez jakéhokoli umrtvení, žena byla pouze přivázána k posteli. Dítě bylo matce rychle odebráno a přiděleno mu číslo, což odosobnilo celý proces porodu a posilovalo pocit bezmoci a strachu.
Kojení bez pomoci a podpory
Pro prvorodičky byl pobyt v socialistické porodnici často zdrojem úzkosti a frustrace. Sestřičky se málokdy obtěžovaly s vysvětlováním správné techniky kojení, což vedlo k tomu, že mnoho dětí plakalo hladem. Tento nezájem a nedostatek podpory vedl k tomu, že se mnoho žen rozhodlo podruhé rodit doma, než aby znovu procházely tímto traumatem.
Změna přichází s novým režimem
Situace v polských porodnicích se začala měnit až s příchodem nového politického režimu po roce 1989. Je však nutné podotknout, že změny probíhaly velmi pomalu a trvalo několik let, než se porodnice začaly přibližovat standardům, které dnes považujeme za samozřejmé. Přestože se mnohé změnilo, vzpomínky na socialistické porodnice stále zůstávají bolestnou kapitolou v historii porodnictví.
Zdroj: lifee.cz
Zdroj náhl. obr.: facebook.com