Dnes jsem cestoval autobusem domů jako obvykle, ale tentokrát jsem měl neobvyklý zážitek. Na jedné zastávce nastoupil muž, který působil nervózně a zmateně a držel v rukou několik tašek. Sedl si vedle mě a vytáhl z jedné tašky rozbitý mobilní telefon.
Jeho ruce se třásly a slzy mu tekly po tváři. Nabídl jsem se, že mu pomohu a vzal jsem si telefon do ruky. Bohužel se nepodařilo ho zapnout, což ho ještě více rozplakalo. Zeptal jsem se, co se stalo, a on mi řekl, že jeho žena je na operaci a on potřeboval zavolat dceři, aby zjistil, jak na tom je. Zeptal jsem se, jestli zná číslo nazpaměť, a on vytáhl zmuchlaný kus papíru.
Vytočil jsem číslo za něj a podal mu telefon. Byl překvapený, že mu to dovolím, ale podařilo se mu promluvit s dcerou. Bohužel, když začala vzlykat, věděl jsem, že něco není v pořádku. Vrátil mi telefon a řekl mi, že jeho žena zemřela během operace.
Pokračujte ve čtení na druhé straně.
