Smrt 28leté zaměstnankyně protimorového výzkumného ústavu v Irkutské oblasti vyvolala obavy z možné nákazy. Ruské úřady ale dosud nepotvrdily, že by žena zemřela na mor, a podle nejnovějších informací nebyl mor prokázán ani u jejích kontaktů. Světová zdravotnická organizace nyní žádá Moskvu o další informace také kvůli zprávám o druhém zaměstnanci s pneumonií nejasného původu. Reuters

WHO chce od Ruska další informace. Druhé úmrtí na mor potvrzené není

Případ smrti mladé laborantky v Irkutské oblasti dál budí pozornost nejen v Rusku, ale také v zahraničí.

Na sociálních sítích a některých webech se začaly šířit zprávy o tom, že měl v regionu zemřít další člověk údajně nakažený morem.

Taková informace ale zatím potvrzená není.

Agentura Reuters ve středu uvedla, že se jí nepodařilo dohledat důkaz o druhém úmrtí ani odpovídající zprávu v ruských médiích. Světová zdravotnická organizace zároveň uvedla, že žádá ruské úřady o informace o druhém zaměstnanci laboratoře s pneumonií nejasného původu, nikoli o potvrzeném druhém úmrtí na mor. Reuters

Vše začalo smrtí 28leté laborantky

Centrem pozornosti je případ Darji Šipilovové, 28leté pracovnice Irkutského protimorového výzkumného ústavu Sibiře a Dálného východu.

Podle ruských úřadů byla hospitalizována s těžkým zápalem plic neznámého původu a 2. října zemřela.

Zatím ale nebylo potvrzeno, že příčinou její smrti byl mor.

Ruský zdravotní dozor Rospotrebnadzor uvádí, že laboratorní vyšetření u lidí, kteří s ní byli v kontaktu, neprokázala nebezpečné patogeny spojené s její prací. Reuters

Zprávy o rozbité zkumavce zůstávají nepotvrzené

Velkou pozornost vyvolala tvrzení, podle nichž měla Šipilovová při práci rozbít zkumavku obsahující živé bakterie moru.

Tato verze se začala šířit hlavně na sociálních sítích a v některých médiích.

Ruské úřady ji však odmítly.

Reuters upozorňuje, že ve veřejně dostupných informacích nejsou důkazy, které by potvrzovaly, že k takové laboratorní nehodě skutečně došlo.

Objevily se navíc i další nepotvrzené teorie o tom, kde se žena mohla nakazit. Ani jedna z nich zatím nebyla spolehlivě doložena. Reuters

Téměř 200 lidí skončilo preventivně pod dohledem

Po smrti laborantky byla přijata rozsáhlá preventivní opatření.

Pod lékařský dohled se původně dostalo přibližně 200 lidí, kteří s ní mohli přijít do kontaktu.

Podle nejnovějšího vyjádření ruského zdravotního dozoru už bylo asi 90 procent z nich z karantény propuštěno.

Úřady zároveň uvedly, že provedly téměř 5000 laboratorních testů, aniž by zachytily nebezpečný patogen.

Rospotrebnadzor proto nyní tvrdí, že nevidí riziko vzniku epidemie. Přesná příčina smrtelného zápalu plic laborantky však stále nebyla zveřejněna. Reuters

WHO chce vysvětlit i zprávy o druhém nemocném

Právě nejasnosti kolem příčiny smrti vedly Světovou zdravotnickou organizaci k žádosti o další informace.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že organizace chce objasnit nejen původ těžké pneumonie, ale také to, jaký patogen vedl k zavedení rozsáhlých zdravotnických opatření.

WHO zároveň žádá podrobnosti k mediálním zprávám o druhém zaměstnanci s pneumonií nejasné příčiny.

Organizace zdůraznila význam včasného a transparentního sdílení informací, aby bylo možné zdravotní riziko správně vyhodnotit. Reuters

Kreml mluví o dezinformacích

Ruská strana tvrdí, že se Světovou zdravotnickou organizací komunikuje standardním způsobem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zároveň kritizoval některé zprávy v médiích a varoval před šířením nepotvrzených informací.

Právě tvrzení o údajném druhém úmrtí je zatím příkladem informace, kterou se nepodařilo ověřit.

V tuto chvíli tak není doložen ani první případ moru, natož druhé potvrzené úmrtí na tuto nemoc. Reuters

Kazachstán, Kyrgyzstán a Uzbekistán zpřísnily kontroly

Přestože potvrzený morový případ zatím hlášen není, situace vedla některé středoasijské státy k preventivním krokům.

Kazachstán, Kyrgyzstán a Uzbekistán oznámily zvýšenou pozornost na hranicích a při zdravotních kontrolách cestujících. Další opatření oznámil také Tádžikistán.

Kazachstán například uvedl, že na hraničních přechodech posílil sanitární a karanténní kontrolu. Podle tamního ministerstva zdravotnictví nebyli při těchto kontrolách zaznamenáni cestující se známkami zvlášť nebezpečné infekce. Reuters

Mor dnes není totéž co ve středověku

Obavy vyvolává už samotné slovo „mor“, které je historicky spojeno s ničivými epidemiemi.

Nemoc způsobuje bakterie Yersinia pestis. Přenášet se může například prostřednictvím infikovaných blech a některé formy také kapénkami mezi lidmi.

Dnes je ale situace výrazně odlišná než v minulosti.

Pokud je mor včas rozpoznán, lze jej léčit antibiotiky. Bez léčby však může být závažný až smrtelný. Reuters

Co tedy v tuto chvíli skutečně víme?

Potvrzené je úmrtí jedné 28leté zaměstnankyně protimorového ústavu na těžkou pneumonii nejasného původu.

Není potvrzeno, že zemřela na mor.

Stejně tak není potvrzeno, že by na mor zemřel druhý člověk.

Existují pouze zprávy o dalším zaměstnanci s pneumonií nejasného původu, k nimž WHO požaduje další informace.

Ruské úřady tvrdí, že téměř pět tisíc provedených testů neodhalilo nebezpečný patogen a že mezi kontakty zemřelé nebyl potvrzen žádný případ moru. Reuters

Situace tak dál vyžaduje sledování, ale současná data nepotvrzují, že by v Rusku probíhala epidemie moru.

Zdroje

Reuters – Russia says plague institute worker’s death does not risk an epidemic
Reuters – What do we know about plague institute lab worker’s death in Russia?
The Times of Central Asia – Reports of Suspected Plague in Russia Prompt Central Asian Health Checks