Co se vlastně děje, když jste celý den pod klimatizací? Odborníci říkají

Často padá otázka: Je klimatizace zdravá nebo ne? Které obavy jsou oprávněné a které ne?

Extrémní horko je po extrémním chladu druhou největší příčinou úmrtí v důsledku povětrnostních událostí, a to ještě více než povodně. Podle výzkumu zveřejněného v The Lancet lze v letech 2000 až 2019 přibližně 489 000 úmrtí ročně připsat horku, přičemž 45 % se vyskytuje v Asii a 36 % v Evropě. Klimatizace doslova zachraňuje životy, udržuje tělesnou teplotu a snižuje riziko úpalu.

Jedna z rozsáhlejších studií o vlivu klimatizace na zdraví vyšla v časopise „BMC Public Health“. V něm byl kladen důraz na dopad úpravy vzduchu a teploty prostřednictvím systémů vytápění, ventilace a klimatizace (HVAC) na pacienty v nemocnicích. Ukázalo se, že systémy HVAC jsou prospěšné pro zotavení pacientů, snižují počet případů srdečního stresu, urychlují zotavení a zvyšují fyzickou aktivitu. Kromě toho používání systémů HVAC snížilo úmrtnost pacientů a zkrátilo pobyty v nemocnici pacientům s respiračními chorobami.

Harvard School of Public Health provedla studii, která odhalila, že zvýšené teploty v neklimatizovaných místnostech během vlny veder negativně ovlivňují kognitivní funkce mladých zdravých lidí. Studie sledovala 44 studentů z Massachusetts, z nichž někteří žili v budovách s klimatizací a jiní bez ní. Zjištění ukázala, že studenti v budovách bez klimatizace dopadli hůře v testech kognitivních funkcí, včetně reakční doby a pracovní paměti.

Klimatizace má sice mnoho výhod, ale zejména u citlivých osob může mít i negativní dopady. Suchý vzduch, který je důsledkem kondenzace vlhkosti ze vzduchu při ochlazování, může vést k vysušení kůže, očí a sliznic, v některých případech i k podráždění dýchacích cest. Lidé v klimatizovaných prostorách také často pijí méně vody, protože nepociťují žízeň jako při vysokých teplotách, což může vést k dehydrataci.

Totéž platí pro pocení. Tělo se ochlazuje procesem pocení, které je v klimatizovaných prostorách méně nutné. Dlouhodobé omezení pocení může zhoršit schopnost těla využívat tento klíčový způsob chlazení v teplém prostředí. Lidé, kteří nejsou aklimatizovaní na teplo, mají větší pravděpodobnost tepelného stresu a souvisejících zdravotních problémů.

Suchý vzduch může vysušovat sliznici dýchacích cest, která běžně slouží jako bariéra proti bakteriím a virům, což může zvýšit riziko respiračních infekcí. U lidí s chronickými respiračními onemocněními, jako je astma a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), může vysychání vzduchu zhoršit příznaky, jako je bronchokonstrikce a dušnost.

Pokud nejsou klimatizace správně udržovány, mohou se v nich hromadit bakterie a plísně. Vdechování vzduchu kontaminovaného těmito mikroorganismy může způsobit dýchací potíže a alergické reakce. Jedním z bakteriálních onemocnění, kterým se lze nakazit nesprávně udržovanou klimatizací, je legionářská nemoc, kterou způsobuje bakterie Legionella pneumophila.

Může se množit ve vodních systémech používaných pro chlazení vzduchu, včetně chladicích věží a zvlhčovacích systémů. Když je kontaminovaná voda rozptýlena do vzduchu prostřednictvím klimatizačních systémů, může dojít k vdechnutí bakterií, což může vést k infekci. Je však důležité upozornit, že legionářská nemoc je nejčastěji spojována s velkými klimatizačními a vodními systémy v budovách, jako jsou hotely, nemocnice a administrativní budovy. Možnost nákazy legionářskou nemocí prostřednictvím běžných klimatizací do bytů je výrazně nižší.

Problémem může být i náhlý přechod z klimatizovaných prostor do vytápění. Může způsobit bronchokonstrikci, zejména u lidí s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Studený vzduch z klimatizovaných prostor může dráždit dýchací cesty a pak je může náhlé působení teplého vzduchu dále podráždit, což může způsobit kašel a dýchací potíže.

Pokračujte ve čtení na druhé straně.