2. Ložnice: 19 až 20 stupňů může být ideálním kompromisem
Zatímco v obýváku si mnoho lidí užívá větší teplo, v ložnici může být příjemnější o něco chladnější prostředí.
Přetopená místnost totiž některým lidem ztěžuje usínání a může snižovat pohodlí během noci.
Proto se v našem pravidle počítá s teplotou přibližně 19 až 20 °C.
Pokud jste zvyklí spát ve velmi teplé místnosti, můžete zkusit teplotu postupně snížit.
Nemusíte dělat žádné velké změny.
Zpočátku postačí jediný stupeň.
Potom několik nocí sledujte, jak se vám spí.
Možná zjistíte, že vám mírně chladnější prostředí vyhovuje více.
Jiní lidé naopak potřebují ložnici teplejší.
Zejména senioři, malé děti a lidé s některými zdravotními potížemi mohou mít jiné požadavky na tepelný komfort.
Důležité je, aby vám během noci nebyla zima a teplota odpovídala vašemu zdravotnímu stavu.
3. Chodba: 18 stupňů často úplně stačí
Chodba je místnost, na kterou při nastavování topení někdy zapomínáme.
Přitom právě zde se může skrývat jedna z možností úspory.
Představte si běžný den.
Ráno chodbou projdete cestou do koupelny.
Potom při odchodu do práce.
Odpoledne si zde odložíte bundu.
A večer se několikrát přesunete mezi jednotlivými místnostmi.
Ve většině domácností tedy nejde o prostor, kde by se dlouhodobě sedělo nebo odpočívalo.
Proto v něm často není potřeba udržovat stejnou teplotu jako v obývacím pokoji.
Přibližně 18 °C může být rozumným výchozím nastavením.
Samozřejmě záleží na dispozici bytu.
Pokud je chodba otevřená do obývacího pokoje nebo dalších místností, její teplota se bude přirozeně ovlivňovat s okolními prostory.
V takovém případě není vždy možné udržovat výrazně rozdílné hodnoty.
A co kuchyně? Tady záleží na tom, jak často vaříte
Kuchyně je trochu zvláštní místnost.
Na rozdíl od obývacího pokoje se v ní může při vaření vytvářet další teplo.
Trouba, sporák a další spotřebiče mohou teplotu dočasně zvyšovat.
Proto některým domácnostem vyhovuje vytápět kuchyň například na 19 až 21 °C.
Pokud je kuchyň propojená s obývacím pokojem, bude potřeba přizpůsobit nastavení celému prostoru.
Jiná situace nastává u samostatné kuchyně, ve které trávíte jen omezenou část dne.
Tam nemusí být nutné udržovat stejně vysokou teplotu jako v místnosti určené k odpočinku.
Důležité je také pravidelné větrání.
Při vaření vzniká vlhkost, kterou je potřeba odvádět.
Koupelna potřebuje vlastní pravidla
V koupelně obvykle oceníme ještě o něco vyšší teplotu.
Zvlášť když vystoupíme z teplé sprchy nebo vany.
Během používání může být příjemných například 22 až 24 °C.
Nemusí to však znamenat, že koupelna musí být takto vyhřátá nepřetržitě.
Pokud máte vhodný systém regulace, můžete vyšší teplotu načasovat především na dobu, kdy koupelnu využíváte.
Velmi důležité je také větrání.
Vlhkost, která vzniká při sprchování, může kondenzovat na studených površích.
A při dlouhodobě nevhodných podmínkách může podporovat tvorbu plísní.
Proto nestačí jen správně topit.
Potřebujete také zajistit odvod vlhkého vzduchu.
Kolik můžete díky správnému nastavení teploty ušetřit?
Možná vás zajímá, zda mají dva nebo tři stupně skutečně nějaký význam.
Odpověď zní ano.
Spotřeba energie na vytápění je totiž výrazně ovlivněna rozdílem mezi vnitřní a venkovní teplotou.
Čím vyšší teplotu doma udržujete, tím více tepla obvykle uniká ven a tím více energie je potřeba doplňovat.
Orientačně se někdy uvádí, že snížení průměrné vnitřní teploty o jeden stupeň může znamenat přibližně šestiprocentní úsporu tepla na vytápění.
Skutečná hodnota však závisí na konkrétní budově a topném systému.
Pro jednoduchou představu:
| Roční náklady na vytápění | Ilustrační úspora 6 % |
|---|---|
| 15 000 Kč | 900 Kč |
| 20 000 Kč | 1 200 Kč |
| 30 000 Kč | 1 800 Kč |
| 40 000 Kč | 2 400 Kč |
Jde pouze o orientační příklady při snížení celkové spotřeby tepla o šest procent.
Samotné pravidlo 23–20–18 takovou úsporu nezaručuje.
Pokud budete obývací pokoj vytápět na vyšší teplotu než dříve, celková spotřeba může naopak vzrůst.
Největší smysl proto dává snížit teplotu v místnostech, kde dosud zbytečně přetápíte.
Pozor na jednu častou chybu s termostatickou hlavicí
Mnoho lidí si myslí, že když na radiátoru otočí hlavici na nejvyšší číslo, místnost se vytopí rychleji.
Jenže tak běžná termostatická hlavice nefunguje.
Jejím úkolem je regulovat průtok topné vody podle okolní teploty.
Vyšší číslo znamená zpravidla vyšší požadovanou teplotu.
Ne rychlejší vytápění.
Pokud tedy nastavíte hlavici na maximum, můžete místnost nechtěně přetopit.
A tím zvýšit spotřebu tepla.
Přesné teploty odpovídající jednotlivým stupňům se liší podle modelu.
Proto je dobré používat obyčejný pokojový teploměr.
Díky němu zjistíte, zda máte skutečně 20, 21 nebo třeba 24 stupňů.
Radiátory nezakrývejte nábytkem ani dlouhými závěsy
Možná máte doma krásné dlouhé závěsy, které sahají až k podlaze.
Jenže pokud zakrývají radiátor, mohou zhoršovat šíření tepla do místnosti.
Podobně může působit velká sedačka nebo skříň postavená příliš blízko topení.
Teplý vzduch potřebuje kolem radiátoru volně proudit.
Pokud mu v tom brání nábytek, vytápění nemusí fungovat tak účinně.
Dávejte také pozor, aby závěsy nezakrývaly termostatickou hlavici.
Ta by totiž mohla vyhodnocovat teplotu v malém prostoru za závěsem, nikoliv v celé místnosti.
Větrání v zimě: Lepší krátce a pořádně
Další častá chyba souvisí s větráním.
Některé domácnosti nechávají během zimy dlouhé hodiny pootevřené okno.
Jenže tím se může zbytečně ochlazovat okolí okna a přilehlé stěny.
V mnoha případech je vhodnější krátké intenzivní větrání.
Na několik minut otevřete okna a umožněte rychlou výměnu vzduchu.
Potom je zavřete.
Konkrétní délka záleží na počasí, velikosti místnosti a dalších podmínkách.
Pokud máte doma rekuperaci nebo jiný systém řízeného větrání, řiďte se doporučením výrobce.
Příliš nízká teplota může způsobit další problémy
Při snaze šetřit je dobré nepřehánět to opačným směrem.
Světová zdravotnická organizace uvádí 18 °C jako široce přijímanou minimální teplotu v obydlí během chladného období pro běžnou populaci.
U malých dětí, seniorů a některých nemocných lidí může být potřeba vyšší teplota.
Příliš chladné místnosti navíc mohou mít problémy s kondenzací vlhkosti.
Zvlášť v domech se slabší tepelnou izolací.
Pokud se na stěnách objevují mokré mapy nebo plísně, je potřeba řešit nejen vytápění, ale také větrání a stavební podmínky.
Právě proto může být nastavení 18 stupňů v chodbě rozumnější než její výrazné ochlazování.
Zároveň to však neznamená, že 18 stupňů bude dostatečných pro každou místnost a každého člověka.
Chcete skutečně ušetřit? Začněte tímto jednoduchým postupem
Nemusíte okamžitě měnit všechny návyky.
Zkuste nejprve zjistit skutečné teploty ve svém bytě.
Možná vás překvapí, že v obývacím pokoji máte 25 stupňů, přestože by vám příjemně bylo i při 23.
Nebo že v ložnici topíte na 23 stupňů, ačkoliv by vám vyhovovalo 20.
Právě v takových případech může změna přinést úsporu.
Pokud ale už dnes vytápíte na nižší hodnoty, není důvod zvyšovat teplotu jen proto, abyste dodrželi nějaké pravidlo.
Nejlepší nastavení je takové, které odpovídá vašemu komfortu, zdraví a vlastnostem domácnosti.
Pravidlo 23–20–18: Příjemné teplo tam, kde ho potřebujete
Každý byt a každá rodina jsou jiné.
Někdo má rád teplejší obývací pokoj.
Jiný dobře spí pouze v chladnější ložnici.
A další tráví většinu dne v kuchyni.
Právě proto nemá smysl nastavovat všechny radiátory stejně.
Pravidlo 23–20–18 nabízí jednoduché rozdělení: 23 stupňů pro teplejší obývací pokoj, 19 až 20 pro pohodlnou ložnici a přibližně 18 pro chodby a méně využívané prostory.
Největší úspora však nepřichází ze samotných čísel.
Přichází tehdy, když přestanete zbytečně vytápět místnosti více, než skutečně potřebujete.
A právě tak můžete mít doma příjemné teplo a zároveň udržet účty za vytápění lépe pod kontrolou.
A co vy? Kolik stupňů máte doma v obývacím pokoji? Vyhovuje vám 23 stupňů, nebo raději topíte méně? A jakou teplotu máte v ložnici?
