Život nás občas zavede do míst, kde se cítíme ztraceni, zmatení a bezmocní. Procházíme těžkými zkouškami, které se zdají být nad naše síly, a hledáme naději, světlo, nebo prostě jen zázrak. A právě v takových chvílích se obracíme k víře, k vyšší moci, k Bohu, s prosbou o něco, co přesahuje lidské chápání.
Biblické příběhy jsou plné grandiózních božských zásahů: moře se rozestupuje, nemocní jsou uzdravováni, hladoví nasyceni a utlačovaní osvobozeni. Tyto mocné zázraky se nám často zdají být vzdálené, patřící do dávných dob. Přesto, jak nám připomíná Žalm 77, verše 12–14: „Pamatuji se na skutky Jahve, pamatuji si na tvé prastaré zázraky. Pozoruji všechny tvé skutky, zvažuji, co jsi udělal. Svatá je tvá cesta, Bože, který bůh je tak velký jako náš Bůh?“
Zázraky se dějí i v přítomnosti: Nejen v bibli, ale i v nás
Důležité je si uvědomit, že žalmista zde mluví o Bohu, který zázraky dělá – v přítomném čase, nikoli jen v minulosti. Pokud zázrak definujeme jako nadpřirozený jev, který se vzpírá lidskému rozumu a logice, pak je možné, že ty největší zázraky se odehrávají blíže, než si myslíme – přímo v našem nitru. Co když ty nejmocnější zázraky nejsou pouze ty, které se manifestují ve vnějším světě skrze znamení a divy? Co když se dějí i v obrovském vnitřním světě našich emocí, myšlenek a přesvědčení, kde se formují naše činy a kde se rodí naše naděje?
Sedmdesátý sedmý žalm nám poskytuje hluboký vhled do myšlenkového pochodu jeho autora, který psal v období hluboké osobní krize. Představte si upřímný výlev sklíčeného srdce, které touží po Bohu, ale nemůže Ho vnímat, které hledá útěchu, ale nenachází ji. Přesto žalmista později odhaluje dva klíčové způsoby, jak znovu nachází naději a spojení.
V šestém verši píše: „přemýšlím ve svém srdci, myslím a můj duch se ptá;“ To odhaluje první cestu: reflexi a vnitřní dialog. Žalmista se obrací dovnitř, aby prozkoumal své pocity a myšlenky. Druhým klíčem je modlitba. Žalmista vylévá své modlitby a s nimi veškeré své pochybnosti, obavy a touhy. Právě skrze upřímnou komunikaci s Bohem, skrze připomínání si Jeho dřívějších skutků a slibů, začíná proces obnovy.
Modlitba, která otevírá dveře k zázrakům
Tato modlitba je více než jen slova; je to pozvánka k proměně našeho vnímání, k posílení víry a k otevření se Boží přítomnosti v našem životě. Když se cítíme nejvíce zranitelní a slabí, právě tehdy máme největší příležitost prožít něco mimořádného.
Modlitba za Boží zázrak:
„Bože zázraků,
s pokorou uznáváme, že naše víra je často slabá a že nás nutí myslet méně a očekávat méně od Tvé nekonečné moci.
Pomoz nám dnes, Otče, vidět Tě ne jako vzdálenou entitu, ale jako osobní a blízkou realitu, která je nám neustále nablízku. Dovol nám hluboce rozjímat v našem srdci o Tvých nesčetných slibech, čerpat sílu z Tvé nekonečné lásky skrze živou víru a neustále Tě vzývat, Bože. Vstupujeme do dnešního dne s očekáváním našich vlastních zázračných okamžiků, neboť víme, že jsi Bůh, který činí zázraky.
Modlíme se ve jménu Ježíše Krista, který nám otevřel cestu ke každému z nás, k Tobě. Amen.“
Pokračování na další straně
