„Zaplať pánbůh, už je to odbyto.“
Podle Bydžovského se akce zúčastnil plukovník František Fryč, který se v Británii podílel na vysílání paraskupin do protektorátu, a naplánoval ji generální sekretář ministerstva Arnošt Heidrich.
Čvančarův přítel Miloslav Nečásek o Masarykově vraždě dlouho mlčel.
„Ještě jsem se nesetkal s tím, aby někdo při sebevraždě skákal po zádech,“ říkal například po letech patolog Tesař.„Každý z nich mně sdělil k Masarykově smrti nějaký ten důležitý střípek.“ Zlom pak nastal rok před pádem komunistického režimu, když na jedné ze schůzek v roce 1988 Nečásek podle Čvančary zničehonic konstatoval: „No a ti dva ho už bezvládného vystrčili z okna.“
Přiznání k vraždě jako boj o život?
Právě kolem výpovědi diplomata Bydžovského, který byl na udání obviněn ze špionáže, panují nevětší dohady.
„Pokud by Jana Masaryka zavraždili prozápadně orientovaní diplomaté, tak proč by to komunistický režim ve své antizápadní propagandě nevyužil? A proč Bydžovský svou výpověď o účasti na Masarykově vraždě odvolal?“ namítá například ředitel Muzea paměti 20. století Petr Blažek.
Badatel Jaroslav Čvančara je dnes přesvědčen, že Bydžovský mluvil pravdu.
„Byl vyšetřován kvůli spolupráci s britskými zpravodajci, za což mu hrozila oprátka. Proto se najednou doznává k něčemu, co vyšetřovatelé vůbec nečekali a co je muselo šokovat. A jeho doznání se nakonec ani nedostalo do jeho obžaloby, protože ministr vnitra Nosek trval na tom, že Masaryk spáchal sebevraždu. A přes to nejel vlak.“
Mohlo by Vás zajímat: Je Emma Smetana ještě větší kus, potom co přiletěla z Bali? Podívejte se na všechny fotky v upnutém overálku.
