Žvýkačka jako poklad, Vitacit místo pití: Sladkosti za socialismu byly malým zázrakem?

V době, kdy regály obchodů rozhodně nepraskaly pod náporem zboží a výběr byl často tristní, měly i obyčejné sladkosti punc vzácnosti. Dnes máme cukrovinek na výběr bezpočet, ale mnohé generace s láskou vzpomínají na jednoduché dobroty, které si děti v osmdesátkách (a dřív) schovávaly jako poklad.

Tatiana byla luxus, Pikaa značka prestiže

Bonboniéry Tatiana či Orion byly tehdy symbolem luxusu. Nechodilo se s nimi jen tak – byly určeny pro slavnostní příležitosti: ke Dni učitelů, na MDŽ nebo jako dar pro návštěvu. A co teprve tuba Pikaa? Kdo ji vytáhl na lavici, byl okamžitě středem pozornosti.

Vitacit, Pedro, Lentilky… mlsání, které mělo duši

Kdo by zapomněl na Vitacit, který jsme často sypali rovnou do pusy a ráno chodili do školy s barevnými jazyky? Nebo Pedro žvýkačky s kovbojským motivem, které sice nevydržely dlouho měkké, ale voněly nezaměnitelně? Lentilky se dávaly na výlety, Lipo bonbony zas nechyběly v batůžku na školních akcích.

Sojová tyčinka nebo cigaretky pro děti

Jednoduchá, ale legendární sojová tyčinka se rozplývala na jazyku a „cigaretové žvýkačky“ nám na chvilku dovolily cítit se jako dospělí. Drželi jsme je v ruce s vážným výrazem, aniž bychom tušili, jak směšně u toho vypadáme. Ale tehdy to byl symbol dospělosti a frajeřiny.

Dobroty, které přežily. A ty, které zmizely

Některé pochoutky, jako například Kofila, Lentilky nebo Fidorka, v regálech najdeme dodnes – a jejich chuť je stále stejně nostalgická. Jiné zmizely, ale v paměti zůstaly jako vzácná součást jedné éry. Dobrota tehdy nebyla samozřejmost – byla to událost.

zdroj:

  • marianne.cz
  • obrázky: https://cz.pinterest.com/pin/12807180177465492/, https://cz.pinterest.com/pin/12807180186338053/

Doporučené