Remoska byla za dob komunismu nepostradatelnou součástí každé domácnosti. Tento praktický pečicí hrnec, který vznikl v 50. letech, zažil po sametové revoluci útlum, ale dnes je opět na výsluní. Jaký je příběh tohoto nenápadného pomocníka, který přepsal dějiny české kuchyně?
Inspirace ze Švédska a první prototypy
Autorem remosky je český konstruktér Oldřich Homuta, který se inspiroval během výletu ve Švédsku. Tamní elektrický hrnec sice pouze vařil, ale český tým měl vyšší ambice – chtěli, aby hrnec zvládl i péct.
První verze nesla označení HUT – podle příjmení Homuta, Uher a Tyburec. Později, po znárodnění, přešla výroba pod podnik REMOS, který se specializoval na elektrovýrobu. A právě odtud vznikl název „remoska“.
Zlatá éra a miliony prodaných kusů
V roce 1957 začala sériová výroba remosek v Kostelci nad Černými lesy. Do roku 1991 se vyrobilo téměř tři miliony kusů, což z remosky učinilo jeden z nejúspěšnějších domácích spotřebičů v ČSSR.
Proč si ji hospodyňky oblíbily?
Remoska byla jednoduchá, spolehlivá a úsporná. Maso se v ní nevysušovalo jako v troubě, jídlo se nepřipalovalo, protože teplo sálalo shora a rozvádělo se po stranách. I když původní verze postrádala regulaci teploty a tepelnou izolaci, hospodyňky si remosku nemohly vynachválit.
Pád a znovuzrození
Po revoluci remosku vytlačily nové spotřebiče, zejména mikrovlnné trouby. Výrobce Karma ukončil výrobu a zdálo se, že je konec. Jenže v roce 1994 koupil práva na značku p. Blažek, který ji s kolegou znovu oživil. Vznikla nová firma Remoska, s.r.o. ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Modernizovaná remoska dostala teflonový povrch, nový design a barvy – a začala dobývat nejen český trh, ale i svět.
Úspěch v zahraničí
V roce 2003 začala remoska mířit do Velké Británie, kde si získala obrovskou oblibu. Dnes se 50 % produkce vyváží do desítek zemí, včetně Austrálie, Polska nebo Německa. Hrnec, který přežil komunismus, tak opět boduje – a to i v moderní kuchyni.
zdroj:
- lifee.cz
- obrázky:
