Historie samoobsluh v Československu začíná 1. června 1955, kdy byla na pražském Žižkově, konkrétně v Husitské ulici, otevřena vůbec první samoobsluha. Tento nový koncept obchodování byl tehdy považován za převratný, i když první dojem zákazníků mohl být smíšený. Na malém prostoru se nacházelo jen několik regálů, kasa a pár nákupních košů.
Večerní Praha tehdy informovala o této novince titulkem: „Prodej s úplnou samoobsluhou: První v republice – Samostatný výběr zboží – Zde nečekáte.“ Tento způsob nakupování byl zcela nový, a proto tisk přinášel i praktické rady, jak se v samoobsluze pohybovat a co nejrychleji nakoupit.
Omezená nabídka a každodenní realita
Přestože samoobsluhy nabízely zákazníkům možnost vybrat si zboží přímo z regálů, nabídka byla omezená na základní potraviny, jako je chléb, mléko nebo těstoviny. Speciální produkty bylo třeba hledat v dalších typech obchodů, například v řeznictvích či drogeriích.
Centralizovaná ekonomika a její vliv
Nedostatečná nabídka produktů byla způsobena centrálním plánováním hospodářství. Státní podniky vyráběly téměř všechny dostupné produkty, což vedlo k nízké konkurenci a omezené variabilitě zboží. Zákazníci často čelili prázdným regálům nebo museli řešit problém nevyhovujících obalů, které byly těžké a neskladné.
Reprofoto Archiv hlavního města Prahy
Rozkvět samoobsluh díky sídlištím
Samoobsluhy se začaly masově rozšiřovat v 60. a 70. letech, kdy vznikala velká panelová sídliště. Tyto obchody se staly centrem komunitního života, kde lidé nejen nakupovali, ale také diskutovali s prodavačkami o každodenních záležitostech.
Vliv architektury sídlišť na rozvoj obchodu
Malé obchody v blízkosti paneláků byly klíčové pro obyvatele, kteří neměli možnost dojíždět na větší vzdálenosti. Samoobsluhy tak hrály důležitou roli v uspokojování každodenních potřeb obyvatel.
zdroj: https://www.extra.cz/
