Otázka, zda si mrtví uvědomují naše myšlenky a pocity vůči nim, patří mezi filozofické, duchovní a psychologické úvahy, které zůstávají předmětem debaty. Pohledy na tuto otázku se liší podle náboženství.
Křesťanství
Podle některých křesťanských tradic pokračuje duše zesnulého po smrti v existenci, ať už v nebi, očistci nebo pekle. Křesťané věří, že modlitby za mrtvé mohou pomoci duši najít klid. Mrtví, zejména svatí, jsou považováni za schopné vnímat naše modlitby a prosby.
Duchovní úhly pohledu
Mnoho různých náboženských a duchovních systémů věří, že zesnulí mají nějakou formu spojení se světem těch, kdo žijí. Podle těchto vír si duše mrtvých mohou uvědomovat pocity a myšlenky, které k nim posílají jejich rodina a přátelé. Tato přesvědčení jsou často spojena s myšlenkou, že láska a emocionální vazby nezanikají po smrti, ale pokračují a mění se v jiné úrovni existence.
Hledání důkazů
Z pohledu vědy zůstává otázka, zda mrtví mají vědomí, stále nevyřešená. Vědci, kteří se zabývají otázkami vědomí souvisejícími se smrtí, jako jsou zážitky blízké smrti nebo jiné změněné stavy vědomí, pátrají po důkazech, které by naznačovaly možnost existence vědomí mimo tělo. Přesto velká část vědecké komunity zůstává skeptická ohledně myšlenky, že by mrtví mohli vnímat myšlenky a pocity těch, kdo žijí.
Pokračování na další straně