Kouření v Československu: Historický přehled
Někteří z nás si ještě pamatují dobu, kdy bylo kouření běžnou součástí každodenního života. Cigarety byly kouřeny v tramvajích, ve vlacích, v nemocnicích a samozřejmě i doma. Byly to časy, kdy bylo kouření nejen společensky přijatelné, ale dokonce i populární. V tehdejší době politici zařadili tabák mezi základní spotřební zboží, což jen podtrhovalo jeho význam v každodenním životě.
Výrobní závody a značky cigaret
V Československu existovaly tři hlavní továrny na výrobu tabákových výrobků: v Hodoníně, Novém Jičíně a v Kutné Hoře. Tyto továrny se staly centrem produkce populárních cigaretových značek, které dodnes zůstávají v paměti mnoha lidí.
Jednou z nejznámějších značek byly Sparty, které se na trhu objevily v roce 1964. Tyto cigarety se často prodávaly za vyšší cenu, než bylo uvedeno na obalu – místo osmi korun za korun dvanáct. Kdo chtěl „tvrdé“ Sparty, musel přihodit ještě dvě koruny navíc.
Novinky šedesátých let: Filtrované cigarety
V polovině šedesátých let se na trhu objevily cigarety s filtrem, které představovaly novinku. Mezi tyto značky patřily Vlasta, Astra a Clea. Posledně zmíněné cigarety, lidově nazývané „klejky“, ztratily na oblibě kvůli příchodu cigaret značky Petra.
Kouření jako společenský fenomén
Druhá polovina minulého století byla pro kuřáky zlatou érou. Kouřilo se nejen doma, ale i v hospodách, na veřejných místech a v pracovních prostředích. Tehdejší společnost si nedokázala představit, že by kouření mohlo být omezeno nebo zakázáno. Sama politická elita, včetně československého prezidenta Antonína Zápotockého, podporovala kouření. Zápotocký kdysi prohlásil: „Tabák sice není potřebný k životu, ale není nutné jen žít, je třeba také užít.“
