„Skoč do mlékárny a kup tam…“ byl jeden ze základních mateřských pokynů, který mnozí z nás často slýchávali. Do ruky nám byla vtisknuta silonová či síťovaná taška a už jsme utíkali. Mlékárny bývaly místem, kde se, zejména na menších městech a vesnicích, shlukovali lidé a při postávání ve frontě probírali žhavé novinky.
Mléko – základ zdraví
Pro mléko se nejdříve chodilo s konvičkou. Postupem času přišly lahve s barevnými hliníkovými víčky. Plnotučné mělo fialový uzávěr, polotučné stříbrný a šlehané podmáslí mělo černý pruh. Do lahví se stáčelo jak mléko, tak smetana i jogurt. Ačkoliv v západní Evropě se již pyšnili tetrapakovými obaly, my jsme měli mléko v igelitových sáčcích. Ty byly většinou tak nedokonale vyrobené, že tekly. Mléko se v mnoha domácnostech převařovalo, protože podmínky při jeho uchovávání a prodeji nebyly vždy odpovídající. Konkurenční boj mezi dodavateli až na výjimky neprobíhal. Jediná značka mléka bylo opravdu jen „mléko“, ať už jej vyráběl kdokoliv.
Máslo ničím nenahradíš
Další položkou na nákupním seznamu bylo v každé domácnosti máslo. To se původně vyrábělo ze zakysané smetany, sladká chuť přišla později. Na počátku 70. let se trh potýkal s nedostatkem mléčného tuku a zároveň rostla poptávka po výrobku z másla, který by šel rozetřít na pečivo. Rozetřít máslo na chleba a neroztrhat ho při tom, to byl poměrně kumšt. V libereckém závodě tedy vzniklo máslo pomazánkové, které vyvolalo senzaci. Výroba se poté díky velké poptávce přesunula i do dalších měst.
Pramen zdraví z Posázaví
Dnešní výrobci mohou jen snít o reklamě, kterou ve své době udělal pro přibyslavskou Pribinu oblíbený dětský film Ať žijí duchové. Sladký smetanový krém byl v Československu fenoménem. Kelímků krytých voskovanými papírovými zátkami nikdy nebylo dost. Pribináček se vyráběl z tvarohu, smetany a chuťových přísad – vanilky, kakaa či ovocných džemů. Při tehdejší logistice nemohly voskované kelímky zaplavit republiku, a tak byl o rok později poskytnut recept na výrobu i ostatním mlékárenským závodům. Jenže mlékárny recept nepředaly úplný. Začaly se tak objevovat Lipánky, Lakrumáčky, Smetánky, Ostraváčci či Sněžky – každá mlékárna pojmenovala krém podle svých představ. Některé byly dobré, některé horší, ale žádný se Pribináčku nevyrovnal.
Pokračujte ve čtení na druhé straně.
Druhou stranu si otevřete níže
(Pokračování otevřete níže)
