Školní družiny se v Československu začaly zakládat již na počátku 50. let 20. století. Tyto instituce byly klíčovým prvkem socialistické mimoškolní výchovy a měly za cíl nejen pomoci rodičům, zejména matkám, při sladění pracovního a rodinného života, ale také podpořit rozvoj dětí v duchu socialistických ideálů.
Družiny byly definovány jako výchovná a sociální zařízení, která měla dětem poskytnout zázemí mimo školní vyučování. Zajišťovaly jim stravu, dohled a možnost věnovat se domácím úkolům. Vychovatelky, které se o děti staraly, měly rovněž za úkol zajistit doučování pro ty, kteří zaostávali v učení.
Funkce a význam školních družin
Hlavní funkcí družin bylo doplnění péče o děti, kterou rodina nemohla poskytnout z důvodu časové tísně. Družiny tak měly za úkol připravit děti na další školní den, ale také je vést k zodpovědnosti a práci. Tento výchovný aspekt byl velmi důležitý, protože socialistický režim kladl velký důraz na kolektivismus a rozvoj mladé generace v duchu socialistických ideálů.
Role vychovatelek v družinách
Vychovatelky měly klíčovou roli při zajišťování chodu družin. Jejich práce nebyla jen o dohledávání dětí, ale také o zajišťování administrativních a technických úkolů. Vychovatelky měly být také vzorovými postavami pro rodiny a měly podporovat pracovní zapojení matek tím, že jim umožní se plně věnovat práci, zatímco jejich děti budou v bezpečí a pod dohledem.
Pokračujte ve čtení na druhé straně.
