Když nám zemře milovaná maminka a tatínek, některé věci se v našem životě navždy změní. Nic už nebude jako dřív!
V den, kdy naši rodiče opustí náš život, si uvědomíme, jak moc jsme je měli rádi.
Často si uvědomíme až příliš pozdě, že naši rodiče jsou obyčejní lidé s obyčejnými chybami.
Vyrůstáme tak, že své rodiče vždy vnímáme jako nepřemožitelné. Opustíme dům našich rodičů, odstěhujeme se, nic se jim nestane, vždycky na nás čekají doma…..
Když naše děti vyrostou, uvědomíme si, že našimi superhrdiny jsou prarodiče. Už to nejsou tváře našeho dětství. A bohužel pro všechny děti na tomto světě nastává čas smrti.
Když máma a táta zemřou, nic už není jako dřív. Zde je to, co se mění!
1. Uvědomíte si, jak důležitá je rodina.
Když vaši rodiče zemřou, uvědomíte si hodnoty své rodiny. Nikdo tě nikdy nebude milovat tak nezištně jako tvoji rodiče. Jsou schopni vás objevit až do konce a namítat, pokud sejdete z cesty, ale nikdy to nedělají ze špatného úmyslu, ale výhradně pro vaše vlastní dobro.
2. Ta ztráta se těžko překonává.
Dokud jsou naši rodiče naživu, jsme děti, bez ohledu na to, jak jsme staří. Když tam nejsou, ať se do člověka vkrádá smutek. Uvědomíte si, že jste teď nějak zvláštně sami. Pamatujete si, jak vás před spaním líbala postava vaší matky, jak vás táta učil jezdit na kole…
3. Když máma a táta umřou, budou vás otravovat lidé, kteří si na ně stěžují
A dal bys celému světu, aby je zase viděl, objal… A ty přijdeš křičet: Hej, buď rád, že je máš, že jsou pro tebe živé!
Když máma a táta zemřou, je to jediná bolest, která nikdy nezmizí. I když je vše v pořádku, vaše srdce bude trochu bít.
Pokračujte ve čtení na druhé straně.
4. Bolest ze ztráty je téměř vždy přítomna
Když máma a táta zemřou, je to jediná bolest, která nikdy nezmizí. I když je vše v pořádku, vaše srdce bude trochu bít.
Pokračujte ve čtení na druhé straně.
