Každý z nás občas pocítí chuť na něco sladkého. Pro některé je to příležitostné pokušení, zatímco jiní si bez sladkostí nedokáží představit týden. Sladkosti hrají v našich životech významnou roli, a to nejen z hlediska chuti, ale i kulturně a sociálně. Ale jak to bylo se sladkostmi za minulého režimu? Kam jsme chodili mlsat, co jsme si dávali a jaká byla kvalita sladkých dobrot?
Sladkosti za socialismu
Sladkosti byly pro děti velkým lákadlem a nejinak tomu bylo i za socialismu. Vzpomínky na sladkosti z dětství jsou plné barev a chutí, které nás vrací do časů, kdy jsme stáli ve frontách na oblíbené dobroty. Sladkosti měly svůj kulturní a sociální význam, byly často dárkem, kterým se vyjadřovala náklonnost či přátelství.
Čokoláda – královna sladkostí
Pokud něco za socialismu bylo dostupné a kvalitní, byla to čokoláda. Výroba čokolády v Československu měla vysokou úroveň a čokoládové výrobky byly žádané i v zahraničí. Čokolády značek jako Lidka, Libuše, Rusalka a Šárka byly velmi oblíbené a stály zhruba 11 korun za tabulku, což nebylo málo, ale i tak byly často vyhledávané.
Bonboniéry a čokoládové pochoutky
Mezi nejoblíbenější čokoládové pochoutky patřily bonboniéry jako Lidka. Kromě klasických čokolád byly velmi oblíbené také čokoládové mince či kočičí jazýčky, které stály asi 5 korun. Děti měly v oblibě také lentilky a různé čokoládové tyčinky jako Deli.
Pokračujte ve čtení na druhé straně.
Druhou stranu si otevřete níže
(Pokračování otevřete níže)
