Vtipy mají dlouhou historii, sahající až do starověku. První známé vtipy pocházejí ze starověkého Egypta a Řecka. Vtipy byly často používány k zesměšňování mocných nebo k vyjádření kritiky společenských poměrů. V antice byly vtipy také součástí divadelních her a zábavy na hostinách. Postupem času se vtipy rozšířily do všech kultur a staly se nedílnou součástí lidské komunikace.
Historické kořeny
Vtipy byly nejen prostředkem zábavy, ale také nástrojem společenské kritiky. V antickém Řecku byly známé „komos“, což byly průvody plné zpěvů a posměšných veršů. Římský básník Martial je známý svými epigramy, které často obsahovaly satirické vtipy.
Dnes jsou vtipy všudypřítomné a nacházejí se v různých formách – od slovních hříček, přes karikatury, až po stand-up komedii. Moderní technologie umožnila šíření vtipů rychlostí blesku prostřednictvím sociálních sítí a internetu.
Novomanželka se ráno ptá
manžela:
„Miláčku, nechceš k snídani párečky a kafíčko?“
– „Ne, nemám hlad…“
V poledne se manželka ptá: „Broučku, dáš si k obědu řízek s bramborovým salátem a pivečko?“
– „Ne, nemám hlad…“
Novomanželka se ráno ptá
manžela:
„Miláčku, nechceš k snídani párečky a kafíčko?“
– „Ne, nemám hlad…“
V poledne se manželka ptá: „Broučku, dáš si k obědu řízek s bramborovým salátem a pivečko?“
– „Ne, nemám hlad…“
Večer se ho zase ptá:
„Lásko, neudělám ti šunkový chlebíček se zeleninou?“
– „Ne, nemám hlad…“
Žena to už nevydrží:
„Tak ze mě aspoň na chvilku slez,
já bych se už fakt chtěla nažrat!“
