V Sobotu sem seděl v hospodě u Nás na malé vesničce a přišel čas, kdy se začínají v hospodě scházet štamgasti, tak sem si výjimečně přisedl, myslím že každý z Vás asi atmosféru u tohoto stolu zná, dali jsme si pár piv, a vtipy začaly létat vzduchem! Mě nejvíce zaujmul tento, který sem Vám zde předal a tak Vám přejí hezký den.
V Kauflandu na Vypichu. Oddělení uzenin a pomazánek. Paní( tak 50 let, v červené bundě s kožichem) přede mnou si diktuje nákup a nakonec pánovi ( asi tak 60 let) za pultem říká. Paní: Ještě tu pomazánku s pórkem. Obsluhující pán: A kolik jí dáme? Paní: Jooo to nevím, asi stačí ta malá krabička, když mi ji pořádně naplácáte.
V Kauflandu na Vypichu. Oddělení uzenin a pomazánek. Paní( tak 50 let, v červené bundě s kožichem) přede mnou si diktuje nákup a nakonec pánovi ( asi tak 60 let) za pultem říká. Paní: Ještě tu pomazánku s pórkem. Obsluhující pán: A kolik jí dáme? Paní: Jooo to nevím, asi stačí ta malá krabička, když mi ji pořádně naplácáte. Pán se do široka usměje, vezme malý kelímek do ruky a začne ji naběračkou od pomazánky ze spodka hlasitě plácat se slovy: No kdo byl zlobivá krabička? No kdo? No kdo?? Tys byla zlobivá krabička! A ještě tak 3x ji poplácá a pak ji nandá. Pokládá na pult s úsměvem: Ještě nějaká přání? Paní s úplně zamrzlým vytřeštěným výrazem a děsem v očích, beze slova vezme pomazánku do ruky a odchází s tichými slovy: Klobásky radši koupím zítra…
