Mariyka na první pohled vypadá jako naprosto průměrná 23letá dívka, ale ve skutečnosti je naprosto jedinečná tím, že je jediným dítětem narozeným v Černobylu po havárii jaderné elektrárny a je tak symbolem znovuzrození po nejhorší jaderné havárii v dějinách lidstva. Mladá Ukrajinka se narodila v bezprostřední blízkosti 4. reaktorového bloku. Přestože od katastrofální exploze z 26. dubna 1986 uplynuly více než tři desetiletí, příběh dítěte narozeného tak blízko kontaminované oblasti je stále velmi diskutovaný. Během prvních 50 měsíců po výbuchu jaderné elektrárny bylo evakuováno přibližně 336 000 lidí a dalších 125 000 lidí zemřelo.
Mariyčino narození bylo překvapením
Po výbuchu byli Michail a Lydia Sovenko také jedni z mála, kteří se rozhodli neopustit region a zůstali v něm ilegálně. Raději zůstali ve svém domě jen 30 km od reaktoru 4, protože jim stát po katastrofě nenabídl nový domov. Michail Sovenko byl jedním z hasičů povolaných do služby poslední noc.
Mariyka se narodila 13 let po výbuchu – v červnu 1999. Jelikož Lydia do začátku porodu nevěděla, že je těhotná, nedostala se jí lékařské pomoci, a tak jí s porodem pomohl manžel a ona sama přestřihla pupeční šňůru. Rodiče vychovávali dceru jen pár desítek kilometrů od místa tragédie, v toxickém prostředí, kde byla extrémně vysoká radiace. Životní podmínky byly spíše skromné, své dcery krmily mlékem krav v okolí a rybami ulovenými ve znečištěných vodách.
„Nemutant”
Krátce po Mariyčině narození se rozšířila zpráva, že se poblíž černobylské jaderné elektrárny narodilo dítě. Lydia a Michail byli označeni za zločince a úřady je vyzvaly, aby se z oblasti okamžitě vystěhovali, ale stále to odmítali. Mariyka se přestěhovala až v 7 letech, když musela do školy, ale i to jen na školní rok.
Mariyka neměla obyčejné dětství a vždy pociťovala nedostatek kamarádů na hraní. To, že vyrůstal v oblasti, kde neměla sousedy a návštěvy tam nesměli, ji připravilo o možnost setkávat se s dalšími dětmi v jejím věku. Mariyka se zdráhá mluvit o své minulosti, ale přiznává, že právě teď je ve skvělé fázi svého života.
„Mám se velmi dobře. Pracuji, živím se.“ Přestože Mariyka nyní žije a pracuje mimo kontaminovanou oblast, občas je jí dovoleno navštívit svou 66letou matku, která tam stále žije. Žena říká, že je velmi hrdá na to, že její dcera našla místo v životě i přes mimořádné a nepříznivé okolnosti, do kterých se narodila.
