V dnešní době se tradice a hodnoty postupně proměňují, a spolu s nimi i pohled na rodičovství. Termín „child free“ rezonuje stále silněji v moderní společnosti, přinášejíc s sebou otázky ohledně významu dětí a smyslu života.
Je to opravdu jen touha po svobodě a seberealizaci, nebo jsou tu hlubší kořeny? Začínáme se otázkou, která v nás může vyvolat rozpory. Jsou děti skutečně „naše budoucnost“ a „smysl života“, jak nám bylo dlouhá léta namlouváno?
Podle některých nových hlasů však není tak jednoznačné, zda je vlastnit potomstvo skutečně tím vrcholem života, jak jsme byli naučeni si myslet. Zdá se, že společnost prochází změnou smýšlení. Lidé stále častěji hledají prostor pro vlastní seberealizaci a touží po svobodě, kterou rodičovství někdy komplikuje.
„Nemusím si nastavovat budík a někam spěchat. To se mi stává maximálně párkrát do roka,“ tvrdí jedna z protagonistek „child free“ životního stylu. Pro ni znamená svoboda možnost spontánně se probudit v Paříži a nechat se unášet momenty bez závazků.
Volnost versus Výchova: Není univerzálního receptu na smysl života.
Ovšem, není to jen o volnosti a seberealizaci. V dnešní uspěchané době lidé často volí odklad těhotenství, aby se mohli plně soustředit na kariéru či cestování. Vytvoření rodiny se stává „něčím na později“, až když dosáhnou toho, co si stanovili. Otázka výchovy a zodpovědnosti však zůstává v centru debaty. Každý má jiný názor na to, co je skutečným smyslem života, a tedy i na to, zda je vlastnit potomstvo nezbytné pro naplnění této existence.
Autorka našeho příběhu hrdě prohlašuje, že neplánuje mít děti nikdy. Její sebeposvěcení je ve své podstatě způsobem, jak dosáhnout a prožít vlastní pohádkový život. „Myslíte, že mít dítě je výhodná ‚smlouva‘ i přes omezení, která jsou s nimi spojena?“ ptá se výmluvně. Ačkoliv společnost často tlačí na rodičovství jako na povinnost, ona odmítá být součástí tohoto „nevýhodného byznysu“, jak sama nazývá rodičovský závazek.
Některým lidem může její pohled připadat provokativní, ale možná se pod ním skrývá něco, co někteří nechtějí či nejsou připraveni vidět. Otázka smyslu života je subjektivní a nikdo by neměl být kritizován za to, že volí jinou cestu. Stejně jako jsou ti, kteří spatřují smysl v rodičovství, jsou zde i ti, kdo nachází své štěstí mimo něj.
V konečném důsledku je otázka, zda jsou děti skutečně naším smyslem života, nejspíš jednou z nezodpovězených záhad existence. Možná jsou nám dány jako možnost, ne povinnost. Každý by měl mít právo na svobodnou volbu, zda se rozhodne nést toto břímě zodpovědnosti, nebo se vydat jiným směrem. Vždyť koneckonců, není-li štěstí a naplnění to, co opravdu hledáme?
Mohlo by Vás zajímat: Zádrhel na Slovenských hranicích: Muž nabízel 100 000 tisíc za roční dítě a teď si to odpykává
