Upravený vzhled, příjemný úsměv a povedený začátek rozhovoru. Někdy ale stačí několik dalších minut a počáteční sympatie začnou mizet. Důvodem nemusí být vzhled ani nedostatek sebevědomí. Do popředí se dostává chování, které na první pohled není vidět, ale při bližším kontaktu může převážit všechno ostatní.
Přitažlivost je individuální. Co jednomu člověku vadí, může druhý považovat za nepodstatné. Neexistuje proto univerzální seznam vlastností, kvůli kterým by muž automaticky přestal být zajímavý. Některé projevy však mohou seznamování výrazně zkomplikovat, zvlášť když se opakují a dotyčný na upozornění reaguje odmítavě.
Následujících sedm situací není odborným žebříčkem ani hodnocením mužů jako skupiny. Jde o běžné vztahové situace, ve kterých může původně slibný dojem rychle dostat trhliny. Stejné chování přitom může být nepříjemné bez ohledu na pohlaví.
1. Sebevědomí, které se mění v povýšenost
Umět se představit, vyjádřit vlastní názor nebo přiznat své úspěchy může působit sympaticky. Problém nastává ve chvíli, kdy člověk potřebuje neustále dokazovat, že je chytřejší, schopnější a zkušenější než všichni kolem.
Každou historku musí překonat vlastní. Každou poznámku opraví. Pokud má někdo jiný radost z úspěchu, okamžitě vysvětlí, proč jeho vlastní výsledek znamená víc.
Druhému pak zbývá role publika. Rozhovor přestává být setkáním dvou lidí a mění se v představení jediného člověka. Zdravé sebevědomí přitom ponechává prostor i ostatním a nepotřebuje jejich hodnotu snižovat.
2. Nepříjemné chování k lidem, od kterých nic nepotřebuje
Během schůzky může být pozorný, ale na obsluhu se utrhne kvůli drobnému zdržení. Prodavači odpoví pohrdavě a člověku, který udělá chybu, nedopřeje ani možnost vysvětlení.
Takový kontrast může vyvolat pochybnosti. Je jeho laskavost přirozená, nebo se objevuje pouze tam, kde chce zapůsobit?
Jedna podrážděná reakce během špatného dne samozřejmě nevystihuje celou osobnost. Rozdíl je v tom, zda si člověk své chování uvědomí a omluví se, nebo ponižování druhých považuje za své právo. Právě opakovaná neúcta může působit mnohem výrazněji než všechny zdvořilé komplimenty.
3. Rozhovor, ve kterém pro druhého není místo
Zeptá se, jaký jste měli den, ale odpověď sotva začne a už mluví o sobě. Přerušuje, odbíhá k telefonu nebo reaguje způsobem, který naznačuje, že neposlouchal.
Někdy za tím může být nervozita a snaha vyhnout se tichu. Pokud však podobně vypadá každé setkání, druhý člověk může nabýt dojmu, že jeho zkušenosti nikoho nezajímají.
Pozornost nemusí znamenat dokonale připravené otázky. Často stačí navázat na to, co právě zaznělo, nechat druhého domluvit a nesnažit se okamžitě převzít slovo. Zájem je přesvědčivější tehdy, když jej není potřeba opakovaně vyhlašovat.
